Aleksander Babakov se narodil 8. února 1963 v Kišiněvě v Moldávii. V roce 2003 byl zvolen poslancem Ruské Státní dumy. Po rezignaci Dmitrye Rogozina se v březnu roku 2006 stal předsedou ruské politické strany Rodina. Je rovněž jedním ze spoluzakladatelů strany Spravedlivé Rusko, jež vznikla sloučením stran Rodina, Ruská strana života a Ruská strana důchodců a Ruská lidová strana. V letech 2006 – 2007 byl spíkrem v horní komoře ruského parlamentu. V současné době vykonává funkci místopředsedy Státní dumy. Aleksander Babakov vystoupil v semináři na téma: „Rusko, EU a Česká republika (Diskuse o vzájemných ekonomických a politických vztazích) 11. března 2008
Životopis aktualizován v prosinci 2008.
Michal Bakajsa se narodil v roce 1964. Michal Bakajsa absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V České spořitelně, kde později pracoval, prošel řadou vedoucích pozic v oblasti investičního a korporátního bankovnictví. Později působil v BAWAG Bank CZ (v současné době LBBW Bank CZ) jako člen dozorčí rady banky a vedoucí oddělení strukturovaného financování. V srpnu 2006 se stal ředitelem útvaru exportního a strukturovaného financování obchodu Československé obchodní banky.
Michal Bakajsa vystoupil v semináři družstva FONTES RERUM na téma „Jak dále s exportním financováním a jakou úlohu v něm má hrát stát?“ dne 31. ledna 2008
Životopis aktualizován v lednu 2008.
Zdeněk Bakala se narodil 7. února 1961 v Opavě, vyrůstal ale v Brně, kde vystudoval textilní průmyslovku. V devatenácti letech sám emigroval do Spojených států, údajně s pouhými padesáti dolary v kapse. Začátky nebyly lehké, živil se například umýváním nádobí.
Vydělal ale dost na to, aby mohl začít chodit na americkou univerzitu. University of California v Berkeley bývá považována za ty lepší, při studiu na ní si polepšil i Bakala, který už neumýval nádobí, ale pracoval jako číšník ve francouzské restauraci. Úspěšně promoval v roce 1986, ale studia nezanechal. Vydal se studovat finančnictví na Darmouth College.
Bakala rád vypráví, že svůj první milion (samozřejmě korun) vydělal hned po škole, v Americe to prý zvládne každý absolvent ekonomicky zaměřené školy. Zaměstnala ho Credit Swiss First Boston v New Yorku, později se stěhoval do Londýna. V roce 1991 byl už ale v Praze, kde pracoval na pozici šéfa české pobočky Credit Swiss First Boston.
V roce 1994 se Bakala rozhodl, že se osamostatní a založil Patria Finance. Jednalo se o investiční firmu, která se zabývala především poradenstvím. Radila při prodeji státních podniků, ale například i při prodeji akcií v majetku měst či správou obecních peněz. V Patrii nastartoval svou kariéru například i současný guvernér české národní banky Zdeněk Tůma.
Bakala nikdy nenavázal užší vztahy s ODS či ČSSD. Miloš Zeman se o něm zmiňoval s despektem, Václava Klause zas sám Bakala v roce 2002 označil za „představitele starší generace politiků formované před rokem 1989, kteří si nedovedou představit život bez dirigismu, bez takových těch malých domů, zákulisních tahů a drobných podvodů.“
V roce 2000 se Bakala rozhodl Patrii prodat. Společnost odkoupila belgická banka KBC, detaily obchodu ale zůstaly utajeny. Tvrdí se ale, že cena, kterou Belgičané za Patrii zaplatili, byla vyšší než miliarda korun, Bakala sám si tak musel přijít na několik stovek milionů. Stejná belgická banka posléze koupila i Českosl
Miloš Balabán se narodil v roce 1962. Absolvoval Vojenskou akademii, poté v letech 1983-2001 sloužil jakožto podplukovník v záloze v armádě. V roce 2000 zakončil postgraduální doktorandské studium na Institutu mezinárodních studií FSV UK v Praze se specializací na problematiku ruské armády a ruské bezpečnostní politiky. Byl zástupcem vedoucího oddělení veřejných vztahů, vedoucím oddělení výkonné komunikace odboru pro styk s veřejností Ministerstva obrany, kde měl mj. v gesci komunikaci s bezpečnostní komunitou a nevládními organizacemi. V letech 1997-1999 mu byl udělen grant v rámci NATO Research Fellowship Programme k problematice úlohy nevládních organizací. Na počátku 90. let vedl kurs sociologie na FF UK v Praze. Externě spolupracoval v kursu o EU Europeum pro studium odborníků působících ve veřejné správě a soukromém sektoru. Od roku 2001 spolupracuje s Centrem pro sociální a ekonomické strategie FSV UK v Praze, od roku 2004 zde vykonává funkci vedoucího Střediska bezpečnostní politiky. V období let 2002-2004 působil v zahraniční oddělení ČSSD, kde měl na starosti problematiku EU, bezpečnostní politiku a země východní Evropy. Je jedním z iniciátorů vzniku Asociace pro bezpečnost, obranu a ochranu společnosti a státu. Je členem Svazu důstojníků a praporčíků Armády ČR a redakční rady Vojenských rozhledů. Pravidelně publikuje v měsíčníku Mezinárodní politika. (květen 2007)
Václav Bartuška se narodil v roce 1968. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1994-1995 studoval rovněž na Columbia University v New Yorku. Po revolučním převratu v roce 1989 převratu pracoval jako člen parlamentní komise pro dohled na vyšetřování příčin a pozadí událostí 17. listopadu. Díky vydání úspěšné knihy Polojasno, jež líčí jeho zkušenosti s vyšetřováním listopadových událostí, se mohl téměř celá 90. léta věnovat cestování a psaní dalších knih.
Rok pracoval v reportérském oddělení MF Dnes. Byl také generálním komisařem české účasti na světové výstavě Expo 2000 v Hannoveru. V současné době vlastní malou firmu, která pořádá výstavy a vypracovává marketingové studie a je zvláštním velvyslancem Ministerstva zahraničních věcí ČR pro tvorbu české strategie energetické bezpečnosti.
Václav Bartuška vystoupil v semináři na téma: Energetická bezpečnost České republiky – co je třeba pro ni udělat? 3. dubna 2007.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Jaroslav Bašta se narodil 15. května 1948 v Plzni. V roce 1967 začal studovat archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pro angažovanost ve studentském hnutí byl však v roce 1970 zatčen a o rok později odsouzen za tzv. podvracení republiky. Po propuštění pracoval jako kvalifikovaný dělník a technik na stavbách mostů. Aktivně se angažoval v disidentu, byl rovněž vědecky činný v archeologii.
Po listopadu 1989 nastoupil do Úřadu na ochranu ústavy a demokracie jako ředitel odboru, v roce 1990 se stal náměstkem ředitele tajné služby, následně pak vykonával funkci předsedy Nezávislé komise federálního ministerstva vnitra ČSR. V letech 1993-1996 podnikal, účastnil se mezinárodních projektů souvisejících s problémy dekomunizace a přednášel v zahraničí. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen poslancem PČR za Českou stranu sociálně demokratickou. V roce 1998 se stal ministrem bez portfeje. V letech 2000-2005 potom zastával post velvyslance České republiky v Ruské federaci. 15.8.2005 byl jmenován náměstkem ministra zahraničních věcí ČR pro aktuální politické záležitosti.
Jaroslav Bašta Vystoupil v semináři na téma: Ukrajina – kam se vydá? 16. ledna.2007.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Jiří Bek se narodil v roce 1945. V roce 1970 ukončil studia na Fakultě všeobecného lékařství Karlovy univerzity v Praze. V průběhu své lékařské praxe složil odborné zkoušky I. a II. atestace z chirurgie a atestace z úrazové chirurgie. Již od počátku se věnoval chirurgii s hlavním zaměřením na úrazovou chirurgii. V letech 1970-1971 působil na chirurgickém oddělení nemocnice v Rakovníku, následně od roku 1972 do roku 1989 ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a v letech 1989-1993 byl primářem chirurgického oddělení Nemocnice neodkladné péče Záchranné služby Praha. V roce 1994 inicioval vznik České národní zdravotní pojišťovny. Od jejího založení až dosud působí ve funkci ředitele této zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. V roce 2005 se stal také prezidentem Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, nástupnické organizace Sdružení zdravotních pojišťoven, jež sdružuje všech 8 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Účastní se rovněž řady mezinárodních odborných konferencí a jednání. (červen 2005)
Vladimír Bezděk se narodil 21. června 1974. Vystudoval obor finance na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1998-1999 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Manchesteru ve Velké Británii. Od listopadu 1997 je zaměstnán v České národní bance. Nejprve pracoval v Institutu ekonomie ČNB, později se stal analytikem fiskální politiky v Sekci měnové a poradcem Bankovní rady. Od roku 2003 začal vykonávat rovněž funkci manažera v oblasti fiskální politiky v Samostatném odboru ekonomického výzkumu ČNB. V červenci 2004 byl vládou České republiky jmenován koordinátorem tzv. Bezděkovy skupiny, komise, jejímž úkolem bylo shromáždit a analyzovat představy relevantních politických stran týkající se reformy penzijního systému. Je spolupracovníkem na katedře hospodářské politiky VŠE, externě také působí na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze. Jakožto odborník na veřejné finance je účastníkem mnoha ekonomických seminářů a konferencí. Jeho publikační činnost se soustřeďuje zejména na problematiku fiskální politiky. (červen 2005)
Cyril Bumbálek vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v doktorském studiu se poté věnoval dějinám a kultuře zemí Asie a Afriky. V letech 1999 – 2005 absolvoval studijní pobyt na Univerzity of Teheran. Od roku 2005 začal studovat Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
V současné době je analytikem Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. Specializuje se na Blízký východ, jeho společnost, islám a bezpečnostní otázky. Především se zde věnuje záležitostem Iránu, jehož aktuální dění komentoval jak v České televizi, tak v Českém rozhlase. Působí rovněž ve Výboru Česko-íránské společnosti a ve Společnosti českoarabské. Publikuje v odborných i populárních časopisech.
Mgr. Cyril Bumbálek vystoupil v družstvu FONTES RERUM na téma: „Irán – vítěz akcí USA na Středním Východě?“ dne 23. 10. 2007.
Životopis aktualizován v listopadu 2007.
Jaroslav Bureš se narodil 8. května v Mimoni. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1979 byl jmenován soudcem Obvodního soudu v Praze. V letech 1986 – 1991 pracoval jako soudce Městského soudu v Praze. V devadesátých letech působil střídavě na Vrchním soudu ČR a Nejvyšším soudu ČR.
V letech 2001-2002 byl ministrem spravedlnosti ČR. Na podzim roku 2002 se jako kandidát České strany sociálně demokratické zúčastnil první prezidentské volby. V listopadu 2006 byl prezidentem Václavem Klausem jmenován místopředsedou Nejvyššího soudu. Ve své praxi se zaměřuje na občanské právo procesní, exekuce, konkurs a vyrovnání, rejstříkové právo, závazkové právo a pozemkové restituce. Působí rovněž jako pedagog na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Je autorem odborných monografií a článků. JUDr. Jaroslav Bureš vystoupil v družstvu FONTES RERUM na téma: „Je Česká republika v roce 2007 100% právním státem?“ dne 27. 11. 2007.
Životopis aktualizován v listopadu 2007.
Martin Bursík se narodil 12. srpna 1959 v Praze. Poté, co absolvoval gymnázium, začal studovat Přírodovědeckou fakultu University Karlovy v Praze, obor ochrana životního prostředí. V roce 1985 na téže fakultě získal titul doktora přírodních věd. V druhé polovině 80. let pracoval jakožto vědecký pracovník v národním podniku Stavební geologie. Jako člen Občanského hnutí byl poslancem v České národní radě, kde působil ve výboru pro životní prostředí. V letech 1994-1998 vykonával funkci předsedy výboru pro ochranu životního prostředí Zastupitelstva hl. m. Prahy se specializací na odpadové hospodářství a dopravu. Prosadil reformu Městské policie. Jako nezávislý vedl v roce 1998 kandidátku Unie pro Prahu. V roce 1998 se stal ministrem životního prostředí v Tošovského vládě. Vláda přijala jím navržený Státní program ochrany přírody a Státní program podpory obnovitelných zdrojů a úspor. Pracoval rovněž jako externí poradce ministra životního prostředí v oblasti energetiky a životního prostředí, kde řídil expertní tým Ministerstva životního prostředí pro přípravu koncepce ekologické daňové reformy. Je ředitelem konzultační kanceláře Ecoconsulting s.r.o. V září roku 2005 se stal předsedou Strany zelených. (červen 2005)
Václav Cílek se narodil v roce 1955 v Brně. Střední školu vystudoval v Tanzánii, poté absolvoval hornickou průmyslovou školu v Příbrami. Dále vystudoval obor geologie na Přírodopisné fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celá 80. léta pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1990 pracoval v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a v letech 1994 - 2001 pak na částečný úvazek v Centru teoretických studií. Od roku 2004 je ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR, kde se zabývá zejména geologií kenozoika.
Přestože se ve své práci zabývá především popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů. Publikoval množství odborných článků a esejů. Spolupracoval na zhruba třiceti knižních titulech. Svá díla mimo jiné uveřejňuje v periodikách Vesmír, Respektu či Britské listy. V červnu 2007 získal Cenu ministra životního prostředí za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie. V listopadu téhož roku byl oceněn Českou hlavou, prestižní národní cenou za přínos vědě, za popularizaci vědy.
Václav Cílek vystoupil v semináři na téma: „Klimatické změny a co s nimi?“ 13. prosince 2007
Životopis aktualizován v prosinci 2008.
Jiří Dientsbier se narodil 20. dubna 1937 v Kladně. Vystudoval žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na Burgundské univerzitě ve francouzském Dijonu získal titul doktor honoris causa. V 90. letech působil jako hostující profesor na řadě vysokých škol. V letech 1958-1969 vykonával funkci redaktora a komentátora Československého rozhlasu. Byl rovněž zpravodajem v západní Evropě, na Dálném Východě a ve Spojených státech. V roce 1977 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77 a v letech 1979-1985 byl i jejím mluvčím. Byl také jedním ze zakládajících členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a podílel se také na vydávání samizdatů. Z těchto důvodů byl v letech 1979-1982 ve vězení a později už mohl vykonávat pouze manuální práce. Živil se pak jakožto řezač kovů, balič knih, noční hlídač či topič.
Po vzniku Občanského fóra se stal krátce mluvčím jeho koordinačního centra. V prosinci roku 1989 byl jmenován ministrem zahraničí. Do rozdělení ČSFR byl místopředsedou vlády a poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění za OF, později za Občanské hnutí. Od roku 1993 do 1996 vedl středovou liberální stranu Svobodní demokraté. V letech 1998-2001 byl zvláštním zpravodajem Komise pro lidská práva OSN pro Jugoslávii, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko, později pracoval a stále také pracuje pro Reuters Founders Share Company. Je předsedou Rady pro mezinárodní vztahy.
Jiří Dientsbier vystoupil v semináři na téma: Jaká je a bude role USA v globalizovaném světě? 13. března 2007.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Marek Ditz se narodil 16. září 1972 v Ústí nad Labem. V roce 1996 absolvoval Fakultu financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. O tři roky později pak ukončil studium na Swiss Banking School v Curychu. V letech 1994-1996 začal jakožto praktikant a později úvěrový analytik pracovat v Československé obchodní bance. V následujícím období vykonával funkci vedoucího klientského a úvěrového oddělení a ředitele odboru podnikové klientely. Od roku 2000 pak měl v téže bance na starosti vedení útvaru Restrukturalizace, který se zabýval začleněním podniku IPB do ČSOB, následně byl jmenován ředitelem útvaru Specializované financování a o rok později výkonným ředitelem útvaru Korporátní specializované financování.
V současné době je výkonným ředitelem útvaru Specializované a Institucionální bankovnictví, které se specializuje na financování korporátní klientely Československé obchodní banky. Je rovněž členem vedení několika soukromých i státních společností. (červen 2005)
Jiří Dolejš se narodil 21. ledna 1961 v Praze. Vystudoval Fakultu národohospodářskou Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1988–1992 pak na VŠE externě vyučoval obor obecná ekonomická teorie. V druhé polovině 80. let působil jako vědecký pracovník v Ústavu prognózování ČR, posléze v Ústavu hospodářské politiky. V lednu 1989 vstoupil do Komunistické strany Čech a Moravy, kde od roku 1993 pracoval jako vedoucí teoreticko analytického pracoviště ÚV. V letech 1994-1998 byl členem zastupitelstva hlavního města Prahy a působil rovněž v dozorčích radách několika státních společností. Od roku 1995 až do roku 2002 byl předsedou Pražské rady KSČM. V současné době je poslancem Parlamentu ČR, členem Rozpočtového výboru, Stálé komise pro bankovnictví a orgánů Kongresového centra Praha. Od roku 1999 je také místopředsedou ÚV KSČM, kde je považován za čelného představitele reformního křídla strany. Je jedním ze zakladatelů Občanské futurologické společnosti, Kruhu nezávislé inteligence a organizace Artforum. Podílel se rovněž na vzniku nevládní organizace Svaz měst a obcí.
Ing. Jiří Dolejš vystoupil v seminářích družstva FONTES RERUM na téma:
I. „Má globální teror vliv na globální / českou ekonomiku?“ dne 12. 12. 2001
II. „Státní rozpočet na rok 2003 a fiskální výhled do roku 2006“ dne 10. 10. 2002
III. Vystoupení předsedy vlády na téma „Fiskální reforma české vlády: 2004-2006“ dne 17. 6. 2003
IV. „Jaké nás čekají daňové změny v roce 2006 ? (Dostanou daňové úlevy bohatí či průměrný občan ?)“ dne 10.3. 2005.
V. „60 let od února 1948 (Co nám dalo a vzalo 41 let, které byly potom)“ dne 26.2.2008.
Životopis aktualizován v únoru 2008.
Petr Drulák po absolvování gymnázia v Hořovicích vystudoval bakalářský obor mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1993 studoval rok mezinárodní ekonomii a mezinárodní politiku na Univerzity of Antwerp. Následně se vrátil do Prahy, kde získal titul inženýra v oborech mezinárodní politika a filozofie. V letech 1996-2000 byl doktorandem na VŠE v Praze, kdy rovněž absolvoval několik zahraničních studijních pobytů. Od roku 1994 působí v Radě pro mezinárodní vztahy, nejprve jako výkonný ředitel, později jako člen výkonného výboru. V Ústavu pro mezinárodní vztahy pracuje od roku 1998. Vykonával zde funkce výzkumného pracovníka, vedoucího vědeckého oddělení nebo zástupce ředitele. V současnosti je ředitelem tohoto institutu. Od roku 2005 je vyučujícím jak na Vysoké škole veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, tak na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Je předsedou redakční rady časopisů Perspectives a Mezinárodní vztahy a členem Asociace pro mezinárodní studia střední a východní Evropy. Jeho publikační činnost zahrnuje monografie, odborné články, recenze či příspěvky do sborníků a knih. (červen 2005)
Vladimíra Dvořáková se narodila v roce 1957 v Karlových Varech. Vystudovala historii a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1981-90 pracovala v oddělení Latinské Ameriky orientálního ústavu Československé akademie věd, na počátku 90. let potom v kabinetu politologie ústavu státu a práva téže instituce. Působila rovněž v redakční radě časopisu Latinská Amerika: Dějiny a současnost, od roku 1996 byla ve funkci šéfredaktorky periodika Současná Evropa a Česká republika. Od roku 1994 je členkou katedry politologie Fakulty Mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V současnosti ji vede. Je členkou výkonného výboru České společnosti pro politické vědy a předsedkyní pracovní skupiny pro sociální vědy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zabývá se zejména problematikou revolucí, závislostí, nerovnoměrného vývoje, přechodů k demokracii, Latinské Ameriky a komparativní politologie. Je autorkou mnoha monografií, odborných článků a studií. (červen 2007)
Narodil se v roce 1940 v Prostějově, je český teoretický ekonom, politik a diplomat.
V letech 1964 až 1971 působil jako pedagog na Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze. Od roku 1972 byl zaměstnancem Ekonomického ústavu ČSAV a od roku 1984 Prognostického ústavu ČSAV.
V roce 1990 se stal ministrem pro hospodářskou politiku a rozvoj. V roce 1992 byl zvolen poslancem parlamentu za ODS a byl se ministrem hospodářství ČR, později ministrem pro místní rozvoj. Od roku 1997 byl soukromým konzultantem v oblasti ekonomického poradenství. Zároveň v letech 1997 až 1998 byl členem dozorčích rad Komerční banky a Českých radiokomunikací. V říjnu 2007 se stal velvyslancem – stálým představitelem ČR při OECD.
Karel Dyba vystoupil 21. října 2008 na semináři „Americká finanční krize a její dopady na Českou republiku“.
(Životopis aktualizován v květnu 2009)
narozen 13. 5. 1943 v Brně. V roce 1965 absolvoval na Masarykově universitě v Brně (obor: matematická analýza). Signatář prohlášení Charty 77. Člen občanského fóra v Brně. 30. ledna 1990 byl zvolen poslancem Sněmovny lidu. Je městským zastupitelem v Brně. Byl členem skupiny pro projekty public privat partnership (PPP) při Hospodářské komisi OSN. (3)
Je generální ředitel poradenské společnosti BIP Group a.s., Brno.
Michael Dymáček vystoupil v semináři družstva FONTES RERUM na téma „ Hospodářská politika v 21. století?!“ (Co ještě může dělat (český) stát v hospodářské politice po vstupu do EU a pod tlakem globalizace?) dne 29. září 2004.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Hynek Fajmon se narodil 17. května 1968 v Nymburce. V letech 1986–1992 vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na počátku 90. let absolvoval speciální kurz pro diplomaty ve Vídni. V letech 1993–1994 se zabýval moderní britskou politikou na London School of Economics. V roce 1991 pracoval ve funkci volebního manažer Občanské demokratické strany. Poté působil jako poradce pro ministra zahraničních věcí a ministra obrany záležitosti NATO. V roce 2001 se stal členem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde se věnoval především zahraničněpolitickým a bezpečnostním otázkám. Ve volbách v roce 2004 byl na kandidátce ODS zvolen do Evropského parlamentu. Zde je členem frakce Evropské lidové strany – Evropských demokratů.
Hynek Fajmon vystoupil v semináři na téma: „Prezident Edvard Beneš a jeho vliv na současnou českou domácí a zahraniční politiku?“ 11. září 2007.
Životopis aktualizován v prosinci 2008.
Peter Fellegi promoval na Vysoké škole ekonomické v Praze v roce 1988. Hned po Sametové revoluci v roce 1989 začal podnikat v oblasti výpočetní techniky, tuto činnost ukončil v roce 1993 prodejem firmy.
V roce 1993 založil jako partner Europa Central Management pražskou firmu Private equity and real estate (soukromou firmu obchodující s cennými papíry a nemovitostmi). Účastnil se ECB obchodů v Rusku, Ukrajině a Bulharsku. Řídil 100 mil.USD portfolio během kuponové privatizace v Rusku, později fond sponzorovaný EBRD v Bulharsku. Dále dozoroval Merril Lynch na dluhových transakcích, majících původ v CEE. Účastnil se též v počátcích ECB realitních obchodů v České republice a Rusku. V roce 2004 vytvořil konsorcium o hodnotě 250 mil USD, řízené Advent International, určené k privatizaci BTC, bulharského monopolního telekomunikačního operátora, který byl úspěšně prodán dva roky později.
V letech 2005 – 2007 řídil činnost PPF Investments, největší privátní skupinu, obchodující s cenými papíry a nemovitostmi ve střední Evropě, v Rusku a Ukrajině, investující do řady transakcí tohoto typu.
Průběžně řídí své soukromé investice a poradenství členům ČSSD v ekonomických a mezinárodních záležitostech.
Peter mluví plynně rusky, česky, anglicky, francouzsky, španělsky, maďarsky, německy.
Zbyněk Fiala vystudoval fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze roku 1970. Před listopadem 1989 pracoval v deníku Mladá fronta. Za premiéra Mariána Čalfy byl tiskovým mluvčím Vlády ČSFR
Ekonomické žurnalistice (finančním trhům) se věnuje soustavně až po roce 1990. Od roku 1999 působil v časopisu EKONOM na funkci šéfredaktora. Zbyněk Fiala vystoupil v družstvu FONTES RERUM na téma: „ Bankroty jako součást ozdravení ekonomiky (Aneb proč to pořád nejde?) dne 24.1.2002
(7)
Vojtěch Filip se narodil v roce 1955 v Jedovarech u Českých Budějovic. V Trhových Svinech absolvoval gymnázium s přírodovědným zaměřením. Po maturitě začal studovat Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, rigorózní zkoušku vykonal v roce 1982. Ještě před nástupem do vojenské základní služby začal pracovat jako právník v tehdejším národním podniku SFINX České Budějovice, kde bez přerušení pracoval až do roku 1990 buď jako právník, nebo v různých hospodářských funkcích. Od června roku 1990 do prosince roku 1992 byl dlouhodobě uvolněn pro výkon funkce poslance Federálního shromáždění ČSFR. Od roku 1983 jsem byl členem KSČ, od roku 1990 potom členem KSČM. V roce 1993 si otevřel vlastní advokátní kancelář, nejdříve jako komerční právník, později jako advokát se specializací na obchodní právo, ústavní právo, právo politických stran a lidská práva. Byl předsedou OV KSČM v Českých Budějovicích a od roku 1996 členem Výkonného výboru ÚV KSČM. V roce 1996 byl zvolen na kandidátní listině KSČM poslancem Parlamentu ČR. Zároveň se stal předsedou klubu poslanců KSČM. Stejně tomu bylo i po mimořádných volbách v roce 1998 a 2002. Ve druhém volebním období pracoval ve Výboru pro obranu a bezpečnost. Po volbách v červnu 2002 a 2006 dvakrát vykonával funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny. 1.10.2005 se stal předsedou KSČM. (květen 2007)
Jefim Fištejn se narodil v roce 1947. Vystudoval žurnalistiku na Moskevské univerzitě a filologii na univerzitě ve Vídni. Od roku 1981 byl politickým komentátorem rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa. Zde zastával řadu nejrůznějších funkcí, působil hlavně v redakčních a administrativních funkcí a spolupracoval převážně se slovanskými a pobaltskými jazykovými redakcemi. Působil zde rovněž jako zástupce programového ředitele. Externím spolupracovníkem je potom v rozhlasové stanici Český rozhlas 2 – Praha. Jakožto žurnalista a politolog vykonával v letech 1996-1997 funkci šéfredaktora Lidových novin. Pracoval také jako poradce bývalé předsedkyně Senátu Libuše Benešové. Je autorem četných politických článků, komentářů a kulturologických esejů v českém, ruském, německém a anglickém tisku. V roce 1995 získal cenu "Stříbrná křepelka" Českého literárního fondu. Rovněž je autorem několika knih a scénářů k dokumentárním filmům. Účastní se odborných konferencí, diskusí a přednášek na vysokých školách v České republice i v zahraničí. (červen 2005)
Narodil se roku 1960 v České Lípě. Je českým politikem, členem ČSSD.
V roce 1978 se vyučil v oboru lodní mechanik, roku 1987 složil státní zkoušku kapitána vnitrozemské plavby a státní zkoušku mezinárodní palubní radiooperátor. V roce 2000 vykonal maturitní zkoušku „veřejnoprávní ochrana". V roce 2006 student Prešovské university – pravoslavná teologie (detašované pracoviště Universita Olomouc). Pracoval do roku 1991 pracoval jako námořník, prošel všemi funkcemi palubních posádek až po kapitána II. třídy a přístavního kormidelníka v přístavu Děčín a Hamburk. V letech 1991-1994 pracoval u Celní správy Městské Policie Děčín. V období 1994-6 se živil jako soukromý podnikatel.
Jeho politická kariéra zahrnuje například funkci členství v zastupitelstvu Ústeckého kraje či funkci I. zástupce hejtmana. V roce 2003 je zastupitelem města Děčín, od roku 2005 do roku 2006 byl poradcem předsedy Hospodářského výboru PSP ČR Josefa Hojdara, v roce 2006 byl zvolen zastupitelem statutárního města Děčín a roku 2008 byl v krajských volbách 17.–18. října 2008 volebním lídrem ČSSD v Ústeckém kraji. Hejtmanem Ústeckého kraje však později zvolen nebyl.
Jaroslav Foldyna je členem kontroverzního pravoslavného bratrstva Řádu sv. Konstantina a Heleny, které má sídlo v Teplicích. Pro Fontes Rerum vystoupil na semináři „Je uznání nezávislosti Kosova řešením problémů na Balkáně anebo jen otevírá další kola násilí na Balkáně i jinde ve světě?“, který se uskutečnil dne 18. června 2008.
(Životopis aktualizován v květnu 2009)
Bořivoj Frýbert se narodil 25. června 1945 v Havlíčkově Brodě. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor proces řízení a ekonomika chemických výrob. Následně absolvoval dvě postgraduální studia, jedno v oboru organické kinetiky a katalýzy chemických reaktorů, druhé pak v oblasti řízení a ekonomiky. Prošel všechny stupně řízení na manažerských postech provozu na úrovni závodu i velkého podniku, a to jak ve výrobních, tak i technických manažerských funkcí. Řídil a realizoval rovněž několik významných transformačních a restrukturalizačních projektů průmyslových firem. V současné době vykonává funkci generálního ředitele a předsedy správní rady společnosti Sindat, spol. s r.o., kde se soustřeďuje na finalizovanou chemii, speciální textil a služby. Je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, čestným prezidentem České manažerské asociace, předsedou Řídícího výboru soutěže Manažer roku a autorem řady odborných publikací, statí a článků v odborném tuzemském i zahraničním tisku. (červen 2005)
Eduard Gombár se narodil 14. října 1952 v Hranicích na Moravě. Vystudoval obor historie, filozofie a arabistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tu neopustil ani po ukončení vysokoškolského studia. Od roku 1977 na téže fakultě v Ústavu Blízkého východu a Afriky působil nejprve jako vědecký aspirant, následně jako odborný asistent a od roku 1988 jako docent. Na počátku 90. let pracoval v diplomatických službách jako obchodní přidělenec na zastupitelských úřadech v Tripolisu a v Damašku. V letech 1993-1997 byl externím poradcem Ministerstva financí a od roku 2002 vykonává stejnou funkci na Ministerstva obchodu a průmyslu. Jakožto přední specialista a odborník na otázky moderních a soudobých dějin Blízkého východu je v současnosti ředitelem Ústavu Blízkého východu a Afriky. Od r. 2001 přednáší i na soukromé Vysoké škole finanční a správní, kde zajišťuje kurzy Dějiny diplomacie a Mezinárodní vztahy. Rovněž je členem komisí pro doktoráty na Filozofické fakultě UK a na Vysoké školy ekonomické v Praze. Od roku 2001 je členem kontrolní rady Grantové agentury ČR. Je autorem několika vědeckých monografií, mnoha desítek studií a populárně-vědeckých článků. (červen 2005)
Mojmír Hampl se narodil 13. března 1975. V roce 1998 vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomickou v Praze se specializací na hospodářskou politiku. V letech 2000-2001 absolvoval postgraduální kurz ekonomie a finančních trhů na University of Surrey ve Velké Británii. V roce 2004 potom úspěšně dokončil doktorandské studium na VŠE. V letech 1998-2002 pracoval jako analytik, později jako senior analytik v České národní bance. V roce 1998 vykonával funkci zvláštního poradce ministra bez portfeje. Následně též působil v České spořitelně, a.s., jako senior analytik a koordinátor ekonomických analýz finanční skupiny ERSTE. S účinností od 1. 4. 2004 byl jmenován členem představenstva a vrchním ředitelem úseku metodiky a financí; po změně organizační struktury České konsolidační agentury je od 1. 9. 2004 vrchním ředitelem úseku obchodní a provozní podpory. V letech 2002-2003 byl členem týmu externích poradců ministra financí pro reformu veřejných rozpočtů. V roce 1999 mu Česká společnost ekonomická udělila titul Mladý ekonom roku. Získal také řadu dalších akademických ocenění. Je členem představenstva České společnosti ekonomické, místopředsedou dozorčí rady společnosti INTEGRA, a.s. a honorární člen Asociace PPP. Účastní se řady odborných konferencí, často publikuje. Spolupracuje též s Katedrou hospodářské politiky VŠE. (červen 2005)
Jiří Hanzlíček absolvoval obor biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Postgraduální studium získal na Vysokém učení technickém v Praze, kde se dva roky věnoval problematice ochrany a tvorby životního prostředí. Na této vysoké škole pak získal doktorát za vědeckou práci týkající se této problematiky. K tomu nutno dodat, že udělení takového druhu bylo v České republice vydáno vůbec poprvé. Od roku 1972 byl zaměstnán v nejrůznějších vedoucích orgánech veřejné správy. Pracoval na Ministerstvu lesního a vodního hospodářství, Ministerstvu životního prostředí, Federálním ministerstvu kontroly, Ministerstvu obrany či Ministerstvu průmyslu a obchodu. V těchto státních institucích většinou vykonával funkci poradce ministra v ekologických otázkách. Radil také prezidentu Václavu Havlovi. V současné době je ekologickým poradcem ministra průmyslu a obchodu a předsedou dozorčí rady státního podniku Diamo, společnosti, jež se zabývá zpracováním a sanací těžby uranových rud v České republice. Jakožto odborník na komplexní ochranu životního prostředí je účastníkem mnoha odborných seminářů a konferencí. Významná je rovněž jeho publikační činnost. (červen 2005)
profesor, Stafordshire University, Stoke on Trent, Anglie
Iraj Hashi je profesor ekonomie, ředitel Centra pro výzkum vynořujících se ekonomik na Stafordshire University, Stoke on Trent, Anglie. (Director Of The Centre For Research On Emerging Economies At Staffordshire University Business School, UK.)
Své vědecké hodnosti získal:
Ph.D. Economics (9) na University of Keele,
M.A. Economics (0) na University of Maryland,
B.Sc. Economics and Engineering (7) na Abadan Institute of Technology.
Je odborníkem zejména na konkursní právo, privatizaci a korporační dozor.
Kromě angličtiny, vzhledem ke svému původu, hovoří plynně persky.
Iraj Hashi vystoupil v družstvu FONTES RERUM na téma: „Irán – vítěz akcí USA na Středním Východě?“ dne 23. 10. 2007.
Životopis aktualizován v listopadu 2007.
Jiří Havel se narodil v roce 1954 v Praze. Vystudoval pražské Akademické gymnázium. V roce 1982 absolvoval obor politické ekonomie na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde potom i nadále působil. V roce 1992 začal učit v Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Nyní je zde vedoucím Katedry makroekonomie a ekonometrie a zaměřuje se především na ekonomické instituce, kapitálové trhy a hospodářskou politiku.
Od roku 1988 je členem České ekonomické společnosti. V roce 1997 vstoupil do České strany sociálně demokratické, o rok později pracoval v týmu místopředsedy vlády Pavla Mertlíka. V letech 1999-2001 byl místopředsedou a později předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku ČR. V roce 2003 pracoval jakožto poradce ministra financí, následně jako poradce poradcem předsedy vlády pro hospodářskou oblast. V roce 2006 byl jmenován místopředsedou vlády pro ekonomiku. V současné době je stínovým ministrem školství. Je autorem mnoha odborných a populárních textů.
Jiří Havel vystoupil v semináři na téma: Školství jako motor českého hospodářského růstu? 26. dubna 2007.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Jan Amos Havelka byl pověřen v r. 2005 ministrem hospodářství Slovenské republiky, aby vedl krizový management slovenské agentury pro podporu investic SARIO a začal její transformaci v moderní a výkonnou agenturu. Do listopadu 2005 byl předsedou řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice (AFI) – zastupující nejsilnější poradenské společnosti působící v ČR. J. A. Havelka byl prvním generálním ředitelem agentury CzechInvest (v letech 1993 – 1999) a zásadně se podílel na vytváření její počáteční strategie, nastavení cílů a jejím přerodu v marketingovou agenturu, získávající řadu zahraničních investic. Nyní bude mít za úkol uplatňovat na Slovensku to, co se osvědčilo v České republice.
Jan Ámos Havelka vystoupil na semináři družstva FONTES RERUM na téma: „Přímé zahraniční investice v ČR: úspěch a co dál? dne 21. března 2002.
(Životopis aktualizován v říjnu 2005)
Rakouský ekonom českého původu. Zástupce ředitele a hlavní ekonom Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia. Zabývá se zeměmi střední Evropy a Evropské unie. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a jako asistent pracoval na Institutu filozofie a sociologie při Akademii věd. V roce 1981 odešel do Rakouska, kde studoval na Institutu vyšších studií. Od roku 1982 pracuje na vídeňském institutu. Byl hostujícím profesorem na Hitotsubatshi University v Tokiu. V roce 2002 byl hlavním ekonomem Centra pro ruskou a evropskou politiku v Moskvě. Je ženatý.
Peter Havlík se zúčastnil semináře nazvaného „Americká hypotéční a světová finanční krize (Jaké jsou jejich dopady na Českou republiku?)“, který byl uspořádán 22. května 2008.
(Životopis aktualizován v květnu 2009)
Daniel Herrman pochází z Českých Budějovic. Tam maturoval na gymnáziu a rok studoval na pedagogické fakultě, kterou opustil z ideových důvodů. Pak pracoval jako průvodce na zámku Hluboká, odkud byl propuštěn s tím, že zde provádí ideologickou diverzi. Poté pracoval jako pomocný dělník v Jihočeských pekárnách.
V letech 1984-89 studoval teologickou fakultu v Litoměřicích, v srpnu 1989 byl vysvěcen na kněze. Rok působil v duchovní správě českobudějovické diecézie, poté se stal sekretářem českobudějovického biskupa Miloslava Vlka, s nímž v roce 1991 odešel do Prahy. V létě 1995 nastupuje studijně praktickou stáž v Německu a v USA. Na univerzitě v bavorském Eichstättu studoval oblast práce s veřejností, pak absolvoval podobné studium v americkém Daytonu. Byl na stáži v tiskových odděleních Německé a Americké biskupské konference a v redakcích některých zahraničních katolických periodik. Od poloviny roku 1996 byl tiskovým mluvčím České biskupské konference.
Počátkem roku 2007 se rozhodl vzdát se kněžství.
Daniel Herman vystoupil v semináři družstva FONTES RERUM na téma: „Má globální teror vliv na globální / českou ekonomiku?“ dne 12. prosince 2001.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Jiří Hofman se narodil 19. prosince 1950. Je vyučeným horníkem. Dlouhá léta pracoval v odborových organizacích. Jakožto člen České strany sociálně demokratické byl v roce 1996 zvolen poslancem Parlamentu České Republiky, kde byl členem Petičního výboru a Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Rovněž byl členem Dočasné komise pro důchodovou reformu. Po předčasných volbách v roce 1998 se mu opětovně dostalo čtyřletého poslaneckého mandátu. Už jako zaměstnanec Ministerstva práce a sociálních věcí byl v červenci 2004 vládou České republiky jmenován členem Týmu expertů tzv. Bezděkovy skupiny, komise, jejímž úkolem bylo shromáždit a analyzovat představy relevantních politických stran týkající se reformy penzijního systému. Jako odborník na sociální a důchodovou politiku vykonává funkci náměstka Ministra práce a sociálních věcí, kde řídí oddělení pracovního úrazového pojištění, odbor příjmové politiky a odbor sociálního pojištění. (červen 2005)
Tomáš Holub se narodil v roce 1975. Je absolventem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1995 zde v oboru ekonomie získal titul bakalář, následně v oboru finance a bankovnictví titul magistr a v roce 2001 doktorát za studium teoretické ekonomie. Počínaje rokem 1995 absolvoval zahraniční stáže na Georgetown University či London School of Economics and Political Science. V letech 1998-2002 učil na Vysoké škole ekonomické v Praze, od roku 1998 pak rovněž vyučuje na Institutu ekonomických studií FSV UK. Rovněž je držitelem několika akademických a vědeckých ocenění, například Bolzanovy ceny či Ceny ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu. Jeho profesní dráha začala v roce 1996 v Českém manažerském centru v Čelákovicích, v letech 1996-2000 pak působil v Komerční bance v Praze jako makroekonom. Od roku 2000 zastává pozici poradce guvernéra České národní banky. V roce 2004 se zde stal ředitel sekce měnové a statistiky. Také je ředitelem České společnosti ekonomické, občanského sdružení, jehož cílem je napomáhat rozvoji a popularizaci ekonomie v České republice. Do oblasti jeho odborného zaměření patří monetární politika a makroekonomie. (červen 2005)
Miroslava Hrnčířová se narodila v roce 1964. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1987 je kandidátkou ekonomických věd. Po ukončení studia byla zaměstnána nejprve v bankovním sektoru, později působila jako ředitelka Ústavu prognózování České republiky a vrcholový manažer ve společnostech, zabývajících se poradenstvím. V letech 1992 – 1994 byla členkou představenstva a managementu akciové společnosti Tatra Kopřivnice. V České exportní bance pracuje od roku 1995. V současné době zde působí na pozici náměstkyně generálního ředitele.
Miroslava Hrnčířová vystoupila v semináři družstva FONTES RERUM na téma „Jak dále s exportním financováním a jakou úlohu v něm má hrát stát?“ dne 31. ledna 2008.
Životopis aktualizován v lednu 2008.
Jana Hybášková se narodila 26.června 1965 v Praze. V roce 1988 získala titul PhDr. na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oboru sociální lingvistika neevropských jazyků. Předmětem jejího řádného studia však byla arabistika a orientalistika. V roce 1989 nastoupila jako interní aspirantka pro obor sociální lingvistika na Katedru věd o zemích Asie a Afriky. Téhož roku se stala členkou stávkového výboru Filosofické fakulty University Karlovy a byla zvolena do prvního svobodného Akademického senátu Univerzity Karlovy. V lednu 1990 nastoupila na Federální ministerstvo zahraničních věcí ČSFR, kde se podílela na tvorbě nové personální politiky mladé demokratické diplomatické služby. V letech 1991-1997 působila ve funkci ředitelky odboru Blízkého východu. V roce 1997, když začala pracovat ve funkci mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně ve Slovinsku, se stala nejmladší českou velvyslankyní. Po návratu ze Slovinska se stala poradkyní 1. náměstka ministra zahraničních věcí a státního tajemníka pro evropské záležitosti. Následně vykonávala funkci velvyslankyně v České republiky v Kuvajtu a Kataru, odkud však byla pro kritiku stažení polní nemocnice z Basry odvolána. V roce 2004 byla zvolena na kandidátce Sdružení nezávislých kandidátů-Evropští demokraté do Evropského parlamentu, kde je členkou Výboru pro rozvoj. (červen 2005)
Věra Ivanovičová je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Většinu své profesionální kariéry pracovala jakožto novinářka se specializací na Balkán, Rusko a postsovětské teritorium, jakož i na Německo. Jako zahraniční zpravodajka působila dlouhou dobu v Bulharsku, Rusku a Německu. V letech 2001 a 2002 potom pracovala v misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Kosovu. Od roku 2003 je zaměstnaná v odboru pro migraci a integraci cizinců, resp. úseku pro oblast evropské integrace a mezinárodní vztahy Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky jako manažerka pilotního projektu „Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“, jež byl vládou spuštěn v červenci roku 2003 a má za cíl poskytovat kvalifikovaným cizincům z vybraných zemí šanci získat již po dvou a půl letech práce v Česku povolení k trvalému pobytu. Významná je rovněž její publikační činnost, která se opírá zejména o problémy v oboru mezinárodních vztahů a mezinárodní politiky. (červen 2005)
Martin Jahn se narodil 21. ledna 1970. Po ukončení studií na Vysoké škole ekonomické v Praze nastoupil do státní agentury CzechInvest, organizace pro podporu podnikání a investic v České republice. Zde nejprve zastával funkci vedoucího marketingového oddělení, v letech 1995-1996 pracoval na postu ředitele oddělení projektů na zelené louce, poté působil ve funkci ředitele zahraničního zastoupení v Chicagu. Při svém působení v zahraniční kanceláři absolvoval dvouleté studium DePaulově univerzitě v Chicagu, kde získal titul MBA. Od roku 1999 vykonával v této agentuře funkci generálního ředitele. Vykonával rovněž post místopředsedy vlády pro ekonomiku a předsedou Rady vlády pro udržitelný rozvoj, člena Rady pro výzkum a vývoj, Institutu členů správních orgánů, Kanadsko české obchodní komory a CMC Graduate School of Business, Čelákovice. Prezidentem Francouzské republiky byl jmenován Rytířem Řádu za zásluhy. V současnosti pracuje v představenstvu společnosti Škoda Auto, kde je vedoucím personalistiky. (červen 2005)
Petr Jaroš se narodil 29. února 1968. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1995 zde rovněž úspěšně dokončil postgraduální doktorandské studium. O tři roky později potom získal titul MBA na Hallam University v anglickém Sheffieldu.
V první polovině devadesátých let pracoval v Akademii věd České republiky jakožto vědecký odborný pracovník. Od roku 1994 pracuje v Československé obchodní bance, a.s. V této společnosti nejprve působil jako komerční pracovník v oblasti finančních trhů, následně pracoval v útvaru pro strategii a rozvoj. V roce 1999 byl jmenován výkonným ředitelem útvaru řízení aktiv a pasiv. Je rovněž členem dozorčí rady Hypoteční banky, a.s. Účastní se mnoha odborných diskusí, seminářů a konferencí.
Petr Jaroš vystoupil v semináři na téma: Euro – opuštěný sirotek? 9. listopadu 2006. Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Zdeněk Jičínský se narodil 26. února 1929 v Ostřešanech. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde až do roku 1954 byl asistentem. Následně působil jako docent na Vysoké škole politické, poté jakožto profesor na Právnické fakultě UK v Praze. V roce 1968 se stal poslancem České národní rady. Po potlačení Pražského jara byl donucen odejít z veřejného života a po roce 1970 i z Právnické fakulty. Stal se jedním ze signatářů Charty 77. Od roku 1971 pracoval jako právník v pojišťovně, v 80. letech poté jako právník v podniku Mototechna. Od prosince 1989 se stal poslancem Federálního shromáždění. Tím byl až do rozpadu Československa. V roce 1996 byl zvolen poslancem Poslanecké sněmovny ČR a místopředsedou ústavněprávního výboru za Českou stranu sociálně demokratickou. V letech 1998, 2003 a 2006 svůj mandát obhájil. V témže roce se stal členem Stálé komise pro otázky Ústavy ČR Poslanecké sněmovny. Specializuje se především na oblast teorie státu a práva, ústavní právo a politologii. Je autorem mnoha odborných publikací v uvedených oborech.
Zdeněk Jičínský vystoupil v semináři na téma: „Je Česká republika v roce 2007 100% právním státem? (Anebo jen 75% či 50%)“ 27. listopadu 2007.
Životopis aktualizován v prosinci 2008.
člen AEM (Asociace energetických manažerů se sídlem v Praze 7) jednatel firmy VICONTE spol. s r.o. (předmět podnikání: zprostředkovatelská činnost v oblasti průmyslu a konzultační činnost v oblasti průmyslu)
Jiří Jíše vystoupil v družstvu FONTES RERUM na téma: „Ekologická daňová reforma“ dne 16.11.2004.
(7)
Roman Joch se narodil 27. října 1971 v Banské Bystrici na Slovensku. Vystudoval medicínu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V tomto období rovněž absolvoval studijní pobyty ve Spojených státech amerických. Od roku 1993 působil v Občanské demokratické alianci, nejprve jakožto analytik, poté jako zahraniční tajemník. Od založení Občanského institutu, jež je nestátní, kulturně-vzdělávací institucí konzervativního zaměření, byl jeho spolupracovníkem, od roku 1996 stálým výzkumným pracovníkem. Nyní zde vykonává funkci výkonného ředitele. Přednáší na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a na Vysoké škole finanční a správní v Praze. Hlavními oblastmi jeho specializace jsou politická filosofie a mezinárodní vztahy a americká politika. Bohatá je jeho publikační činnost. Účastní se mnoha odborných debat a konferencí. (červen 2007)
Po absolutoriu na Stavební fakultě ČVUT v Praze v r. 1966 nastoupil do společnosti SSŽ. Prošel řadou profesí na stavbách, následně vedl laboratoř na výstavbě první československé dálnice D 1. V letech 1973–1978 vykonával funkci hlavního inženýra odštěpného závodu 4, zaměřeného na stavby dálnic a na výstavbu na území hl. m. Prahy. Od roku 1978 byl ředitelem tohoto závodu (mezi významné stavby z období jeho působnosti patří stavba Barrandovského mostu, silnice Argentinská, Holešovičky, Vychovatelna, žel. trať Chomutov–Prunéřov). Od roku 1983 do roku 1988 byl ředitelem Investorské organizace pro výstavbu pražského metra a dalších dopravních staveb Dopravního podniku hl. města Prahy.
Od listopadu 1988 je opět v SSŽ, kde po vstupu francouzského majoritního akcionáře vykonával funkci generálního ředitele a předsedy představenstva. S posledním prosincem roku 2006 odešel z postu generálního ředitele, avšak stále zůstává předsedou představenstva SSŽ. Získal ocenění Manažer roku 2002 a od prezidenta Francie titul rytíře Řádu za národní zásluhy (za přispění k rozvoji ekonomických i kulturních česko-francouzských vztahů). Stal se také nejúspěšnějším manažerem ve stavebnictví, se výrazně zasloužil o úspěšnou privatizaci státního podniku Stavby silnic a železnic. Komise ocenila jeho osobní přínos na získání prestiže pro český stavební podnik v silné zahraniční konkurenci a také za etický přístup.
Navíc je i prvním viceprezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a podílí se na vyjednávání KS vyššího stupně spolu s OS Stavba ČR.
Bořivoj Kačena vystoupil v semináři družstva FONTES RERUM na téma „Problémy financování dopravní infrastruktury“ (Dálnice, železnice, vodní cesty, kde na ně vzít?) dne 15. dubna 2004.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Martin Kocourek se narodil 23. 12. 1966 v Praze. V roce 1992 vykonával funkci poslance Federálního shromáždění. Od roku 1998 je poslancem PČR (ODS). V současnosti je místopředsedou rozpočtového výboru. Působí rovněž ve finanční komisi obecně prospěšné společnosti PRAHA OLYMPIJSKÁ.
Martin Kocourek vystoupil v semináři družstva FONTES RERUM o Energetické politice (Co nás čeká: jádro, hnědé uhlí, plyn, obnovitelné zdroje, dovozy, vývozy anebo šetření? ) dne 4. listopadu 2003.
(7)
Jaromír Kohlíček se narodil 23. února v Teplicích. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a po absolutoriu v roce 1971 pracoval jako pracovník Výzkumného pracoviště Sklounion Teplice. V průběhu následujících téměř dvaceti let v tomto podniku postupně pracoval jako pecní technik, vedoucí PZF, ředitel závodu, technický náměstek ředitele podniku a vedoucí obchodně-technických služeb podniku. V letech 1995–1998 byl členem Ústředního výboru KSČM. V roce 1998 byl zvolen poslancem Parlamentu ČR a ve volbách v roce 2002 získal mandát opětovně. Tentokrát zde působil ve funkci místopředsedy výboru Sněmovny PČR pro evropskou integraci a byl členem Stálé delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem.V roce 2004 byl zvolen poslancem do Evropského parlamentu, kde, jakožto odborník na dopravu, sociální otázky a životnímu prostředí, je členem výboru pro dopravu a turistiku. Zasedá také v dočasném výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie v letech 2007-2013. Rovněž zde působí ve funkci místopředsedy delegace pro vztahy se zeměmi jižní Asie a Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci. (červen 2005)
Valtr Komárek se narodil 18. srpna 1930 v Hodoníně. Vystudoval gymnázium, posléze Moskevský státní ekonomický institut a Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1946-1990 byl členem Komunistické strany Československa. V padesátých letech pracoval ve Státní plánovací komisi, později působil také jako osobní ekonomický poradce kubánského ministra průmyslu Che Guevary. V roce 1968 se podílel na reformách v Československu, následně byl generálním sekretářem Hospodářské rady vlády ČSSR. Od roku 1978 pracoval v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd, v letech 1986-1992 vykonával funkci ředitele Prognostického ústavu. Byl jednou z nejvýraznějších postav listopadové revoluce. Zastával post 1. místopředsedy porevoluční vlády. Na počátku 90. let se stal členem České strany sociálně demokratické. V roce 1992 byl jejím volebním lídrem a zároveň hlavním kandidátem do voleb. V současné době se již politicky neangažuje. Věnuje se filozofii a psaní, je autorem řady vědeckých publikací, odborných statí či knih vzpomínek. (červen 2005)
Mgr. Vojtěch Kotecký (* 1974) je český zoolog a ochránce životního prostředí.
Vystudoval systematickou biologii a zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1992 pracuje v občanském sdružení Hnutí Duha, v současné době jako programový ředitel. Je členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj a Rady surovinové politiky ministerstva průmyslu. Rok předsedal Friends of the Earth Europe, federaci ekologických organizací z třiceti zemí celého kontinentu.
Je jednou z nejznámějších osobností ochranářských hnutí a publikoval řadu článků týkající se ochrany přírody a ekologické politiky (např. Vesmír, Literární noviny, Sedmá generace, Mf Dnes atd.) V červnu 2007 mu Martin Bursík udělil Cenu ministra životního prostředí "za významný přínos prosazování věcnosti a odbornosti do veřejné debaty o ochraně životního prostředí".
Vojtěch Kotecký vystoupil v semináři družstva FONTES RERUM o Energetické politice (Co nás čeká: jádro, hnědé uhlí, plyn, obnovitelné zdroje, dovozy, vývozy anebo šetření? ) dne 4. listopadu 2003.
Životopis aktualizován v listopadu 2007.
Michael Kraus se narodil v roce 1949 v Praze. Absolvoval University of Colorado, tituly Ph.D. a M.A. získal na Princeton University. Byl poradcem pro evropské záležitosti na Ministerstvu zahraničí Spojených států amerických, pracoval rovněž jako komentátor pro NBS News, Českou televizi, rozhlasové stanice Radio Newsweek, Voice of America, National Public Radio. Je pravidelným přispěvatelem stanice BBC World Service.
V současné době je profesorem politologie a ředitelem studijního programu Mezinárodní politika a ekonomika na vermontské Middlebury College. Specializuje se na problematiku Ruska, střední a východní Evropy a jejich vztahů ke Spojeným státům. Také se zabývá záležitostmi Balkánského poloostrova, bývalé Jugoslávie a etnickými konflikty. Je autorem mnoha odborných publikací a článků. Účastní se řady seminářů a konferencí.
Michael Kraus vystoupil v semináři na téma: Rusko – co od něj můžeme čekat a jakou bude mít budoucnost? 12. června 2007
Životopis aktualizován v listopadu 2007.
Oskar Krejčí se narodil 13. července 1948. Vystudoval obory filozofie a sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté nastoupil do Ústavu filozofie a sociologie Československé akademie věd, nejprve jakožto aspirant, následně jako samostatný vědecký pracovník. V letech 1977-1978 učil na Filozofické fakultě UK v Praze, absolvoval rovněž studijní pobyty v Moskvě a Spojených státech amerických. Na počátku devadesátých let nastoupil na pozici tajemníka Kabinetu pro politické vědy do Ústavu státu a práva, v tomto období byl také poradcem dvou předsedů československé federální vlády. Od roku 1993 působil ve funkci redaktora vydavatelství Victoria Publishing, od roku 1998 potom pracuje v týdeníku Ekonom. Přednáší teorii mezinárodní politiky a problematiku geopolitického postavení Slovenska na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů na Univerzitě Mateja Bela v Banskej Bystrici, učí také na Katedře politických a společenských věd Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Je autorem množství monografií, odborných článků a studií. (červen 2007)
Karel Kříž se narodil 27. dubna 1961 ve Vítkově. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Jako ekonomický analytik a komentátor se v polovině 90. let podílel na řízení Lidových novin, kde vykonával funkci zástupce šéfredaktora a člena představenstva. Významná byla rovněž jeho pozice poradce předsedy výkonného výboru Fondu národního majetku, člena dozorčí rady Nové Huti Ostrava a člena představenstva Sokolovské uhelné. Cenné zkušenosti a kontakty také získal v Ekonomickém ústavu ČSAV, kde se zabýval bankovnictvím a úvěry.
V současné době je spolumajitelem poradenské společnosti Value Added, kde pracuje v sekci krizového managementu, zpracování úvěrů, vyhledávání investic a řešení pohledávek. Působí také jako hlavní ekonomický poradce předsedy ODS Mirka Topolánka. Je autorem mnoha odborných statí a článků. (červen 2005)
Karel Kühnl se narodil 12. září 1954 v Praze. V letech 1973-1978 studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Těsně před ukončením studií byl však v roce 1978 za svou politickou činnost vyloučen, zatčen a krátce vězněn. Doktorem práv na Univerzitě Karlově se tak stal až na počátku 90. let. V roce 1980 odešel do exilu, kde v letech 1982-1986 studoval ekonomii na Vídeňské univerzitě. Od roku 1983 byl stálým pracovníkem, v letech 1987-1991 pak redaktorem českého vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa, kde se mimo jiné soustředil na komentáře k politickém vývoji v socialistickém Československu. V letech 1991-1992 pracoval jako ekonomický poradce předsedy vlády ČR Petra Pitharta, od roku 1992 ministra hospodářství ČR Karla Dyby. V letech byl 1992-1993 předsedou Rady České televize. Následně působil jako velvyslanec ČR ve Velké Británii. Od června 1997 do července 1998 zastával funkci ministra průmyslu a obchodu ČR.. V roce 1998 byl potom zvolen poslancem Parlamentu ČR za Unii svobody, kde zastával rovněž funkci předsedy strany a předsedy jejího poslaneckého klubu. V červnu roku 2004 byl zvolen prvním místopředsedou US–DEU. V srpnu téhož roku byl jmenován ministrem obrany ČR. (červen 2005)
Jan Kuklík se narodil 23. června 1940 v Praze. Po absolvování střední školy začal studovat historii, český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tu neopustil ani po ukončení pětiletého vysokoškolského studia. V roce 1966, kdy tam získal doktorát, začal působit na katedrách FF UK jakožto odborný asistent a pracovník. V druhé polovině 80. let potom učil evropské a české dějiny. Profesorem v oboru českých dějin byl jmenován roku 1997. Několikrát rovněž vykonával funkci proděkana FF UK.
Jako specialista na moderní české dějiny a český jazyk je v současnosti ředitelem Ústavu bohemistických studií, Letní školy slovanských studií FF UK a externím vyučujícím na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vedle mnoha funkcí v orgánech Filozofické fakulty je členem vědecké rady Historického ústavu Akademie věd ČR a redakční rady Masarykova sborníku. Rozsáhlá je také jeho tvůrčí a publikační činnost. (červen 2005)
Vratislav Kulhánek se narodil v roce 1943 v Českých Budějovicích. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a European Business School v Praze. V letech 1967-1977 pracoval v Okresním stavebním podniku Český Krumlov, potom ve společnosti Motor Jikov. V podstatné části 90. let působil jako ředitel a mluvčí firmy Robert Bosch spol. s.r.o. V dubnu 1997 byl zvolen předsedou představenstva Škoda Auto, v říjnu 2004 pak předsedou její dozorčí rady, kde působí dodnes. Za jeho působení vzrostl prodej vozů Škoda téměř na dvojnásobek. Od roku 1997 působí jako prezident Sdružení automobilového průmyslu. Je rovněž viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy. V roce 1999 byl zvolen prezidentem Institutu členů správních orgánů, o dva roky později předsedou dozorčí rady Zkumy a.s. Je prezidentem Institutu členů správních orgánů, členem Vědecké rady ČVUT, Správní rady Univerzity Karlovy, Správní rady Technické univerzity v Liberci a Vědecké rady VŠE, kde mu byla udělena medaile A. Rašína. Působí rovněž ve Fóru průmyslu a vysokých škol. V roce 2004 byl zvolen předsedou Českého svazu ledního hokeje. Věnuje se také poradenství, kde zhodnocuje své dlouholeté zkušenosti z praxe. (květen 2007)
Jiří Kunc se narodil 24. listopadu 1947 v Praze. V roce 1967 začal studovat romanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor španělština, francouzština. V roce 1974 získal doktorát z filozofie na téma „francouzský strukturalismus“. Následně, až do počátku 90. let, působil v oddělení Latinské Ameriky Orientálním ústavu Československé akademie věd. Roku 1981 obhájil kandidátskou disertační práci „Chilský stát a neozbrojená cesta revoluce“. Od roku 1986 se stal vedoucím oddělení Latinské Ameriky Orientálního ústavu ČSAV. V letech 1987-90 byl potom šéfredaktorem ročenky Latinská Amerika-Dějiny a současnost. Na začátku 90. let vedl tým pro komparativní politiku v Kabinetu politologie Ústavu státu a práva ČSAV. V roce 1994 začal rovněž pracovat v Ústavu politologie FF UK, nejprve jako odborný asistent, později jako docent. Je rovněž členem redakční rady časopisů Politologické revue, Přítomnosti a členem výkonného výboru České společnosti pro politické vědy. Zabývá se zejména problematikou revolucí, nastolování a demontáže byrokraticko-autoritářských režimů, přechodů k demokracii, konstrukcí a rekonstrukcí stranických systémů, politikou a kulturou románských zemí. Bohatá je jeho tvůrčí a publikační činnost. (červen 2005)
Miloš Kužvart se narodil 20. listopadu 1960 v Praze. Vystudoval obor geologie a geochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Na téže fakultě rovněž dokončil postgraduální studium. V roce 1995 pak absolvoval obor životní prostředí na Open University v České republice. Až do roku 1989 pracoval v Ústředním ústavu geologickém, současně byl také aktivním účastníkem nejrůznějších ekologických občanských aktivit. Od ledna 1990 pracoval na ministerstvu životního prostředí, kde působil jako referent informatiky a územního rozvoje, vedoucí oddělení analýz a koncepcí, ředitel odboru pro styk s veřejností či ředitel programové jednotky programu Phare Evropské unie pro rozvoj neziskového sektoru. V roce 1995 vstoupil do České strany sociálně demokratické, kde se stal předsedou ekologické komise Ústředního výboru strany. V letech 1998-2002 vykonával funkci ministra životního prostředí. V současnosti je poslancem Parlamentu ČR, kde je členem Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a Výboru pro evropské záležitosti. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy přednáší v rámci výběrového semináře problematiku ochrany horninového prostředí a státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Je zakládajícím člen Společnosti pro trvale udržitelný život, České společnosti pro ochranu před zářením a členem rady Státního fondu životního prostředí ČR. (červen 2005)
Robert Kvaček se narodil 5. července 1932 ve Dvorcích. V letech 1951–1956 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a od té doby zde působí jakožto učitel a spolupracovník Ústavu českých dějin. V roce 1966 se stal docentem moderních československých dějin, ale teprve po listopadu 1989 mohl být jmenován profesorem. Opakovaně se stal nositelem prestižní Ceny Egona Ervina Kische za nejlepší titul literatury faktu. Zabývá se především dějinami novodobé světové diplomacie se zvláštním zřetelem k meziválečnému období a době 2. světové války a českými politickými a kulturními dějinami konce 19. století a 1. poloviny 20. století. Je rovněž znám jako dlouholetý popularizátor historie v tisku, rozhlase a televizi. Všechny jeho práce včetně vědeckých studií a monografií se vyznačují charakteristickým esejistickým stylem.
Robert Kvaček vystoupil v semináři na téma: „Prezident Edvard Beneš a jeho vliv na současnou českou domácí a zahraniční politiku?“ 11. září 2007. Životopis aktualizován v prosinci 2008.
Jaroslava Kypetová absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Studovala rovněž na Ústavu doktorských studií VŠE Praha a l'Université de Nice – Sophia Antipolis. V roce 2003 obhájila disertační práci pod česko-francouzským vedením s názvem Finanční aspekty decentralizace v České republice – možná poučení z francouzských zkušeností. V současné době je členkou katedry ekonomie a managementu vysoké školy CEVRO Institut. Zde je garantem předmětu Hospodaření obcí a krajů. Dlouhodobě se věnuje problematice financování samosprávy a daňovým analýzám. Je vedoucím projektu diskusních webových stránek Obecních finance, které zastupitelům obcí umožňují získávání kontaktů a sdílení zkušeností. Publikuje v časopise Obec a finance.
Jaroslava Kypetová vystoupila v semináři družstva FONTES RERUM na téma „Jak dále s exportním financováním a jakou úlohu v něm má hrát stát?“ dne 31. ledna 2008 Životopis aktualizován v lednu 2008.
Ivan Langer se narodil 1. ledna 1967 v Olomouci. Po absolvování Slovanského gymnázia nastoupil výkon základní vojenské služby. V roce 1987 začal studovat Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Jakožto člen univerzitního a celostátního stávkového výboru studentů se aktivně podílel na revolučním hnutí v listopadu 1989. V roce 1990 byl zvolen členem městské rady v Olomouci, od roku 1992 je potom členem Občanské demokratické strany. Následně také začíná studovat Právnickou fakultu Univerzity Palackého, promuje však na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Souběžně se studiem práv rovněž vykonává funkci tajemníka ministra spravedlnosti Jiřího Nováka. Od roku 1996 je poslancem v Poslanecké sněmovně PČR. V současnosti vykonává svůj třetí poslanecký mandát, je členem Organizačního výboru, Stálé komise pro sdělovací prostředky a Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby PS PČR. Je externím pedagogem na Právnické fakultě Univerzity Palackého a předseda správní rady občanského sdružení CEVRO, liberálně-konzervativní akademie, jež se zabývá myšlenkou celoživotního vzděláváním pravicově smýšlejících lidí. Jako právník a stínový ministr vnitra náleží do oblasti jeho odborného zaměření otázky vnitřní bezpečnosti státu, protidrogová politika a mediální problematika. (červen 2005)
Vladimír Laštůvka se narodil 8. června 1943 ve Strážnici. Po absolvování středoškolského studia nastoupil na České vysoké učení technické v Praze, kde v 60. letech promoval v oboru jaderná fyzika. Jako jeden z nejznámějších signatářů Charty 77 se na počátku roku 1990 stal poslancem České národní rady Československé federativní republiky. V letech 1996 - 2006 pracoval jako poslanec Parlamentu České republiky za Českou stranu sociálně demokratickou. V tomto období zde působil jako člen Výboru pro evropskou integraci a předseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Jeho oborem zájmu je zahraniční politika a bezpečnost České republiky. Díky znalostem této problematiky je účastníkem mnoha odborných seminářů, diskuzí a konferencí.
Vladimír Laštůvka vystoupil v semináři na téma: Rusko – co od něj můžeme čekat a jakou bude mít budoucnost? 12. června 2007
Životopis aktualizován v listopadu 2008.
Zdeněk Lukáš se narodil 8.1.1949. V letech 1969-1974 vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze a následně absolvoval 2 roky na University of Agricultural Economics ve Vídni. Po studiích působil jakožto ekonom ve výzkumném ústavu v Praze. V roce 1983 se stal výzkumným pracovníkem ve vídeňském Institutu sociálního a regionálního výzkumu.
Od roku 1984 pracuje ve Vídeňském institutu pro mezinárodní ekonomická studia, jež se zabývá analytickou, prognostickou a statistickou činností. V současné době zde vykonává funkci hlavního ekonoma a specializuje se na zemědělství ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. V roce 2006 působil rovněž jakožto poradce ministra na Ministerstvu zemědělství České republiky. Velmi bohatá je jeho publikační činnost. (květen 2007)
Petr Mach se narodil v roce 1975 v Praze. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Titul Ph.D. zde získal v roce 2003. Byl členem sdružení Mladí konzervativci, v roce 1997 vstoupil do Občanské demokratické strany. Od roku 1999 je členem Centra pro ekonomiku a politiku, think tanku, jež se zabývá šířením a podpora idejí svobodné společnosti a tržního hospodářství, kde je od roku 2003 výkonným ředitelem. Od roku 2003 je externím poradcem prezidenta republiky Václava Klause pro ekonomiku. Publikuje množství článků v časopisech a novinách. Vydává měsíčník Laissez Faire. Je stoupencem liberálně konzervativních hodnot jak v ekonomice, tak ve společnosti. Ve svých pracích polemizuje s přínosy evropské integrace a s obecných pohledem na globální oteplování.
Petr Mach vystoupil v družstvu FONTES RERUM na téma: „Klimatické změny a co s nimi?“ dne 13. 12. 2007.
Životopis aktualizován v prosinci 2007.
Karel Machovec se narodil 15. července 1959. Od 1. června 1996 do 19. června 1998 vykonával funkci poslance Parlamentu České republiky za Českou stranu sociálně demokratickou. Pracoval rovněž ve funkci poradce ministra zemědělství České republiky a 1. místopředsedy Pozemkového fondu České republiky. Po krajských volbách v roce 2008 se stal členem zastupitelstva Středočeského kraje. Zde působí ve finančním výboru. V současné době je také poradcem šéfa poslanců ČSSD Michala Haška.
Karel Machovec „Církevní restituce v ČR: (Jaký je vztah ke konkordátu? Je to odluka státu a církví?) 29. dubna 2008.
Životopis aktualizován v prosinci 2008.
Miroslava Mašková se narodila v roce 1957 v Praze. V roce 1976 maturovala na gymnáziu s rozšířenou výukou angličtiny a ruštiny a v roce 1981 zakončila studium na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze , obor ekonomická geografie, specializace demografie. Tématem diplomové práce byla "Aplikace demografických modelů". Rigorózní zkoušku složila v roce 1982. V roce 1989 absolvovala dvousemestrální postgraduální kurs speciální demografie na Přírodovědecké fakultě UK. V roce 1993 ukončila postgraduální studium a byl jí udělen titul Kandidát věd v oboru ekonomická geografie. Pracovala jako odborný pracovník Geografického ústavu Československé akademie věd, externě potom spolupracovala s katedrou demografie PřF UK. Zde se věnovala především demografickému výzkumu v rámci grantů katedry, přednášela na Mezinárodní letní škole demografie. V Centru pro sociální a ekonomické strategie, jež bylo založeno v říjnu 2000 jako výzkumné pracoviště Fakulty sociálních věd UK, vykonává funkci zástupce vedoucího. Ve své vědecké činnosti se zde pak zabývá populačním vývojem a jeho sociálními a politickými souvislostmi. Účastní se řady odborných konferencí a seminářů, je autorkou řady odborných publikací. (červen 2005)
V letech 1970-75 studoval na VŠE v Praze ekonometrii, získal titul Ing., v roce 82 obdržel titul CSc. za hodnocení projektů na Ekonomickém ústavu ČSAV. V době 1990-1 byl na stáži na London School of Economics. V roce 1991 se stal docentem ekonomie na Fakultě sociálních věd UK v Praze a v roce 1997 profesorem na UK v Praze.
Vyučoval na VŠE v Praze, v Graduační škole Ekonomického ústavu ČSAV.
Působil jako konzultant ve finančním poradenství mezinárodním organizacím (Světová banka, USAID, Evropská komise), vládám a korporacím samostatně či prostřednictvím EEIP,a.s., v letech 2002-2007 zastával funkce místopředsedy dozorčí rady Západočeské plynárenské,a.s. a člena dozorčích rad Východočeské plynárenské,a.s. a Severomoravské plynárenské,a.s.
V současné době je profesorem bankovnictví a podnikových financí na Univerzitě Karlově v Praze. K mnohým veřejným aktivitám Michala Mejstříka patří například funkce vědeckého tajemníka a poté výkonného ředitele CERGE UK v letech 1991-3, od roku 1990 do roku 92 působil jako vědecký tajemník Československé společnosti ekonomické, od roku 1993 je členem vědecké rady Fakulty sociálních věd UK, v letech 2006-7 byl členem vědecké rady Ministra zahraničních věcí ČR, od roku 2007 je členem Rady vlády pro informační společnost.
Byl zvolen do „Top 5“ v ČR působících ekonomů podle citačního skóre (4–2003) publikovaného v časopise Finance úvěr 2005.
Celkově na různých místech světa publikoval více než 150 příspěvků v poli podnikových financí a finančních trhů.
Vystoupil na semináři „Americká finanční krize a její dopady na Českou republiku“, která se uskutečnila 21. října 2008.
(Životopis aktualizován v květnu 2009)
Pavel Mertlík se narodil 7. května 1961 v Havlíčkově Brodě. Je absolventem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, kde do roku 1989 působil jako odborný asistent. V letech 1989-1991 byl výzkumným pracovníkem v Ústavu prognózování ČR, od této doby se rovněž stal odborným asistentem v Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Kandidaturu ekonomických věd získal roku 1991 na Vysoké škole ekonomické, docenturu pak v roce 1999 na Fakultě sociálních věd UK, kde je dodnes na Katedře evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky externím vyučujícím. Po dvouleté spolupráci se v roce 1995 stal členem České strany sociálně demokratické. V letech 1998-2001 vykonával funkci místopředsedy vlády ČR pro hospodářskou politiku, předsedy Rady vlády pro výzkum a vývoj a byl rovněž členem Bezpečnostní rady státu a Výboru vlády pro evropskou integraci. V letech 1999-2001 byl ministrem financí ČR. V současné době pracuje jako hlavní ekonom Raiffeisenbank, a.s. Od roku 2004 je prezidentem České společnosti ekonomické. Účastní se mnoha ekonomických seminářů a odborných konferencí. Je autorem řady ekonomických odborných publikací. (červen 2005)
Jaroslav Míl se narodil v roce 1958. Nejdříve se vyučil elektromontérem, posléze vystudoval Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. Kromě titulu inženýr je rovněž nositelem prestižního manažerského titulu MBA, který získal na Sheffield Hallam University ve Velké Británii ve druhé polovině 90. let. Od roku 1985 začal pracovat ve společnosti ČEZ, kde nejprve pracoval jako ředitel sekce Nákupu a palivových cyklů a jako prokurista. V roce 2000 přešel do východočeské společnosti Elektrárny Opatovice, kde zastával pozici předsedy představenstva a generálního ředitele. Od července 2000 se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ, a. s. V říjnu 2003 byl z tohoto postu odvolán. Vedle působení ve společnosti ČEZ byl v letech 1993-1999 členem Rady guvernérů mezinárodní organizace World Nuclear Fuel Market. Působil také jako člen Rady Správy úložišť radioaktivního odpadu a byl členem dozorčí rady Severočeských dolů. Od konce dubna 2004 zastává funkci předsedy Svazu průmyslu a dopravy ČR, nestátní dobrovolné organizace sdružující zaměstnavatele a podnikatele v České republice z oblasti průmyslu a dopravy. (červen 2005)
Daniel Münich absolvoval Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. Následně rovněž studoval na University of Michigan a University of Pittsburgh. V roce 1998 získal v Centru pro ekonomický výzkum a vzdělávání CERGE-EI titul Ph.D. z ekonomie. V tomto ekonomickém sdružení potom zastával nejrůznější řídící pozice. Nyní zde učí.
Byl poradcem ministra školství, mládeže a tělovýchovy, v letech 2002-2004 se pro Ministerstvo financí zabýval koncepcemi fiskální reformy. V posledních letech pracoval pro European Network of Economists of Education a pro Evropskou komisi. Jakožto vědecký pracovník působí v sekci sociálně-ekonomických věd Akademie věd České republiky, kde se z ekonomického hlediska zabývá problematikou práce, lidských zdrojů, vědy a vzdělávání. Je členem výkonné rady České ekonomické společnosti a členem Evropského sdružení labouristických ekonomů.
Daniel Münich vystoupil v semináři na téma: Školství jako motor českého hospodářského růstu? 26. dubna 2007.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Cameron Munter se narodil v roce 1954 v Kalifornii ve Spojených státech amerických. Studoval na Cornell University a dále na vysokých školách ve Freiburgu a Marburgu v Německu. V roce 1983 získal doktorát z moderních evropských dějin na Johns Hopkins University. Před vstupem do zahraniční služby ještě vyučoval evropské dějiny na University of California a řídil Evropská studia ve Twentieth Century Fund v New Yorku. V letech 1986-1997 působil v zahraničí, nejprve ve Varšavě, potom v Praze a následně v Bonnu.
Od roku 1998 působil ve stáních institucích ve Washingtonu. Pracoval zde postupně jako Chief of Staff v NATO Enlargement Ratification Office, Director of the Northern European Initiative, Executive Assistent to the Counselor na Ministerstvu zahraničí a Director for Central, Eastern and Northern Europe Europe v National Security Council. V roce 2002 se stal zástupcem velvyslance ve Varšavě, od roku 2005 vykonával stejnou pozici na americké velvyslanectví v Praze. V současné době je velvyslancem v Srbsku.
Cameron Munter vystoupil v semináři na téma: Jaká je a bude role USA v globalizovaném světě? 13. března 2007.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Profesor na University of the West of Scotland je specialistou na ekonomiku a politický vývoj Česka a Slovenska. Vystudoval ekonomii na Cambridgeské univerzitě, pokračoval na University of Glasgow's Institute for Russian and East European Studies, kde ses zaměřil na moderní československou historii a získal titul PhD.
Napsal mnoho publikací o ekonomických a politických podmínkách ve střední a východní Evropě během éry centrálně plánované ekonomiky i po ní. Zabýval se hlavně Českem a Slovenskem do roku 1993, ale psal i o dalších zemích východního bloku včetně NDR a Polska.
Přispívá do společnosti Economist Intelligence Unit a vede dva ACE výzkumné projekty. Zabývá se vývojem regionu Severovýchodní Čechy a dopadem nadvlády Sociální demokracie od roku 1998 na český sociální a ekonomický vývoj.
Martin Myant účinkoval 9.října 2008 na semináři Ekonomické reformy roku 1968 a jejich vliv na vývoj po roce 1989 (Manažerská revoluce, osvícené centrální plánování, samospráva, či ještě něco úplně jiného?).
(Životopis aktualizován v květnu 2009)
Jan Nehoda se narodil 29. dubna 1950. Je absolventem Strojní fakulty Vysokého učení technického v Brně. Své rozsáhlé odborné a manažerské schopnosti a zkušenosti získal během téměř třicetileté praxe v oboru plynárenství. Funkci provozního ředitele největší české plynárenské společnosti RWE Transgas, a. s., kde má na starosti asset management, provoz a údržbu, zastává od srpna 2001. V této společnosti je rovněž členem představenstva.
Je představitelem a řídícím pracovníkem Českého plynárenského svazu (ČPS), nezávislého sdružení firem a odborníků v plynárenství a souvisejících oborech. V tomto sdružení vykonává od roku 2003 funkci ředitele. Je také členem Technické koordinační komise Mezinárodní plynárenské unie (IGU). (červen 2005)
Oto Novotný se narodil v roce 1958. Na počátku své kariéry se zabýval průzkumy veřejného mínění ve firmě STEM/Mark. Stál u toho, když v období několika měsíců se Miloš Zeman stal z řadového člena České strany sociálně demokratické jejím předsedou. Jako jeho poradce vypracoval v roce 1994 studii Pragmatický posun. V ní navrhoval převzetí některých liberálních prvků ekonomické reformy, cílené oslovování specifických sociálních skupin a posun ČSSD do středu politického spektra, kde chtěl navázat spolupráci s KDU-ČSL a ODA a dostat komunisty do izolace. Následně však byla funkce politických poradců v Lidovém domě zrušena. Do velké politiky opět vstoupil jakožto poradce Stanislava Grosse. V roce 2005 prosadil do základního politického programu Sociální demokracie některé liberální prvky. Po volbách v roce 2006 potom zpracoval teoretickou koncepci modernizace strany včetně personálního obsazení, komunikace a struktury strany. V současné době působí jako vedoucí politicko-analytického oddělení v Lidovém domě a jako poradce předsedy strany Jiřího Paroubka.
Oto Novotný vystoupil v semináři na téma: „60 let od února 1948 (Co nám dalo a vzalo 41 let, které byly potom)“ dne 26. února 2008.
Životopis aktualizován v prosinci 2008.
Alena Páralová se narodila 11. srpna 1948 v Ústí nad Labem. Na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze vystudovala obor technická kybernetika. Po ukončení studií nastoupila do oddělení vývoje podniku Tesla Pardubice, kde do roku 1996 pracovala jako programátora na vývoji software. V roce 1991 se stala členkou Občanské demokratické strany. V letech 1994-1998 působila v Zastupitelstvu města Pardubice, kde posledním rokem vykonávala funkci starostky Městského obvodu Pardubice II. V roce 1998 byla zvolena do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde rovněž působila jakožto místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. V současné době vykonává již svůj druhý poslanecký mandát, kdy ve Sněmovně opět zastává pozici člena Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Začátkem roku 2003 se rovněž stala stínovou ministryní práce a sociálních věcí ODS. (červen 2005)
Pavol Parizek se narodil v roce 1951 v Bratislavě. Po skončení studia na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě pracoval v letech 1974-1982 na devizovém úseku ústředí Státní banky československé v Praze. Poté působil dva roky v Živnostenské bance v Londýně jako ekonom a po návratu opět pracoval ve Státní bance československé. Od roku 1986 vedl zahraničně ekonomické oddělení na Federálním ministerstvu financí. Od konce roku 1989 zodpovídal za jednání o členství ČSFR v Mezinárodním měnovém fondu, Světové bance a Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Po ročním studijním pobytu v USA byl v roce 1991 pověřen přípravou vládního proexportního programu na ministerstvu financí, v jehož rámci byla rok poté založena Exportní garanční a pojišťovací společnost. Zde v současné době vykonává funkci předsedy představenstva a generálního ředitele. Od roku 1995 je též členem představenstva České exportní banky. Zastupuje ČR při jednáních Pracovních skupin pro exportní úvěry Rady Evropské Unie a v Organizaci pro evropskou spolupráci a rozvoj. Je generálním ředitelem a předsedou představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s.
Pavol Parízek vystoupil v semináři družstva FONTES RERUM na téma „Jak dále s exportním financováním a jakou úlohu v něm má hrát stát?“ dne 31. ledna 2008.
Životopis aktualizován v lednu 2008.
Jiří Paroubek se narodil 21. srpna 1951 v Olomouci. Po absolvování pražského Gymnázia Hellichova vystudoval Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Po ukončení studií pracoval až do roku 1990 na vrcholových manažerských pozicích, byl například hlavním ekonomem a později ředitelem státního podniku Restaurace a jídelny v Praze 1.V listopadu 1989 vstoupil do Československé sociální demokracie. V letech 1990-1996 byl členem ústředního výkonného výboru ČSSD. V letech 1998-2004 pracoval jakožto náměstek primátora Hlavního města Prahy pro sekci finanční politiky. V letech 2004-2005 zastával post ministra pro místní rozvoj a v letech 2005-2006 byl předsedou české vlády. Od roku 2006 je předsedou ČSSD a poslancem Parlamentu České republiky. Jiří Paroubek vystoupil v semináři na téma: President Edvard Beneš a jeho vliv na současnou českou domácí i zahraniční politiku? 11. září 2007
Životopis aktualizován v listopadu 2008.
Martin Pecina se narodil 9. července 1968. Poté, co absolvoval Střední průmyslovou školu v Karviné, začal v roce 1986 studovat Strojní fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě se specializací na výrobní systémy s průmyslovými roboty a manipulátory, kde působí dodnes jako člen správní rady. V roce 2000 rovněž absolvoval Masarykův ústav vyšších studií Praha a Sheffield Business School, díky které je držitelem titulu MBA a kvalifikace CIME. Na začátku 90. let pracoval jakožto soukromý programátor. V letech 1992-1996 působil jak obchodní ředitel a spoluvlastník soukromé firmy PROXIMA, společnosti, jež se zabývá ekonomickým a organizačním poradenstvím a obchodní činností. Posléze byl zaměstnán ve společnosti Hutní projekt Frýdek Místek, a. s., postupně jako asistent generálního ředitele, ekonomický náměstek a od roku 1999 jako generální ředitel společnosti. Od února 2003 byl náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Vedl sekci nerostných surovin, energetiky a hutnictví. Byl předsedou Rady České republiky pro jakost, jako poradního, iniciačního a koordinačního orgánu vlády České republiky, zaměřeného na podporu rozvoje managementu a uplatňování Národní politiky podpory jakosti v České republice. Působil rovněž jako člen vedení několika státních podniků – České elektrárenské společnosti, Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, společnosti Osinek či grantové agentury AV ČR. V současnosti pracuje ve funkci předsedy Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. (červen 2005)
Jiří Pehe se narodil v roce 1955 v Rokycanech. Po absolvování gymnázia vystudoval Právnickou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1981 emigroval z ČSSR přes Jugoslávii a Itálii do Spojených států amerických. Zde, mimo to, že pracoval, rovněž vystudoval Školu mezinárodních vztahů na Kolumbijské univerzitě. V letech 1985-1988 byl ředitelem Východoevropských studií ve Freedom House v New Yorku. Následně pracoval jako analytik a později jako ředitel Středoevropských výzkumů Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově.
Od roku 1997 byl ředitelem Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. V současné době je ředitelem New York Univerzity v Praze, přednáší také na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Je členem programového výboru a správní rady Nadace Forum 2000 a správní rady Open Society Fund. Je předsedou redakční rady čtvrtletníku Přítomnost. Jakožto politický analytik je autorem mnoha článků a odborných studií o vývoji ve východní Evropě pro americké, české a německé deníky a vědecké časopisy. Je pravidelným komentátorem politického dění v České republice i v zahraničí.
Jiří Pehe vystoupil v semináři na téma: Volební pat roku 2006 a co z něj plyne pro českou politiku? 26. září 2006.
Životopis aktualizován v červnu 2007.
Docent a zástupce ředitele Ústavu slavistických a východoevropských studií na FF UK v Praze. Jako historik se specializuje na země bývalé Jugoslávie a je členem Českého komitétu balkanistů a redakčních rad několika časopisů v Česku i Srbsku. Patří mezi autory Dějin jihoslovanských zemí či Dějin Srbska a napsal řadu dalších knih.
Jan Pelikán účinkoval na semináři „Je uznání nezávislosti Kosova řešením problémů na Balkáně anebo jen otevírá další kola násilí na Balkáně i jinde ve světě?“ dne 18. června 2008.
(Životopis aktualizován v květnu 2009)
Antonín Petrám se narodil 3. listopadu 1930 v Praze. V roce 1954 absolvoval výrobně ekonomickou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde rovněž získal vědeckou hodnost kandidáta ekonomických věd v oboru ekonomika, organizace a plánování dopravy. Roku 1963 ukončil dálkové studium na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze. Po získání vědecké hodnosti pracoval především ve výzkumu, nejprve jakožto vědecký pracovník, pak ve vedoucích funkcích Technickoekonomického ústavu Federálního výboru pro dopravu. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ, zbaven vedoucích funkcí ve výzkumu a posléze možnosti pracovat ve výzkumných ústavech centrálních úřadů. Začal tedy pracovat v oblasti výpočetní techniky a racionalizace dopravy v různých podnicích a organizacích na území hlavního města Prahy. Od roku 1990 do zániku Československé federativní republiky pracoval jako ředitel odboru dopravní politiky, prognostiky a mezinárodních vztahů na Federálním ministerstvu dopravy. Rovněž vykonával funkci předsedy pracovních skupin Výboru pro vnitrozemskou dopravu Hospodářské komise OSN pro Evropu v Ženevě. Po zániku ČSFR se stal pracovníkem Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Jakožto člen České strany sociálně demokratické byl v letech 1998-2000 byl ministrem dopravy a spojů České republiky. Pomáhal založit Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde byl potom dva roky jejím rektorem. Významná je rovněž jeho publikační činnost. (červen 2005)
Petr Petržílek se narodil v roce 1971 v Chrudimi. Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze. V roce 1990 se stal členem České strany sociálně demokratické. Pracoval ve funkci náměstka ministra životního prostředí Libora Ambrozka a později jako ředitel poradců předsedy vlády Jiřího Paroubka. Nyní veřejně vystupuje v roli stínového ministra životního prostředí za ČSSD. V současné době rovněž přednáší na Vysoké škole finanční a správní právo a ekonomiku udržitelného rozvoje.
Petr Petržílek vystoupil v družstvu FONTES RERUM na téma: „Klimatické změny a co s nimi?“ dne 13. 12. 2007.
Životopis aktualizován v prosinci 2007.
Václav Petříček se narodil 13. května 1944. V roce 1962 vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou v Chrudimi. Následně začal studovat Vysoké učení technické v Brně. V letech 1987 - 1990 absolvoval kandidaturu na Ekonomickém ústavu Československé akademie věd. V roce 2004 pak byl habilitován na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Po ukončení studií na VUT pracoval jakožto konstruktér v podniku Rubena Náchod. V témže městě rovněž působil v organizaci Federace dětí a mládeže. Téměř celá sedmdesátá a osmdesátá léta potom pracoval ve Státní plánovací komisi. V letech 1992 - 2007 vykonával funkci náměstka ministra a vedoucího Úřadu ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Zde měl na starosti především sekci legislativy, rozpočtu a správy. Je členem správní rady Vysokého učení technického v Brně a také externím členem vědecké rady Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Jako první místopředseda dozorčí rady rovněž působí v České exportní bance a Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Od roku 2007 je předsedou představenstva a generálním manažerem komory pro hospodářské styky se Společenstvím Nezávislých Států.
Václav Petříček vystoupil v seminářích družstva FONTES RERUM na téma:
I. Přímé zahraniční investice v ČR: úspěch a co dál? dne 21. března 2002
II. „Jak dále s exportním financováním a jakou úlohu v něm má hrát stát?“ dne 31. ledna 2008.
Životopis aktualizován v lednu 2008.
Makroekonom, inženýr a kandidát věd se narodil se roku 1926.Vystudoval statisticko-ekonomické inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze, je kandidátem ekonomických věd. Svou odbornou dráhu začal v ekonomickém výzkumu (Ústav pro hospodářský a sociální výzkum, Praha) a v dalších fázích se k němu vracel nebo s ním spolupracoval (zejména Československý výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Bratislava; Ekonomický ústav ČSAV, Praha; Prognostický ústav ČSAV, Praha;Vídeňský ústav pro mezinárodní ekonomické komparace, Vídeň). V ústředních orgánech státní správy v dobách reforem v šedesátých letech se zabýval hlavně mezinárodními komparacemi produktivity a zaváděním pětidenního pracovního týdne. Po listopadu 1989 působil jako ekonomický poradce některých ekonomických představitelů vlád čs. a ČR (m.j. v týmu místopředsedy vlády Vlasáka pro alternativní strategii ekonomické reformy) a odborové centrály. Publikuje knižně i v odborném ekonomickém tisku.
Miloš Pick vystoupil na semináři na téma „Ekonomické reformy roku 1968 a jejich vliv na vývoj po roce 1989 (Manažerská revoluce, osvícené centrální plánování, samospráva, či ještě něco úplně jiného?)“ 9. října 2008.
(Životopis aktualizován v květnu 2009)
Ivan Pilip se narodil 4. srpna 1963 v Praze. V roce 1987 absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde potom působil jakožto odborný asistent. Od počátku 90. let působil ve vedení Křesťanské demokratické strany. Jakožto její předseda v roce 1996 ji integroval do Občanské demokratické strany. Od listopadu 1995 do prosince 1997 působil ve funkci místopředsedy ODS. V této době rovněž pracoval jakožto náměstek ministra, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR a od června 1997 jako ministr financí ČR.
V roce 1998 z Občanské demokratické strany vystoupil a podílel se na založení nové strany, Unie svobody. Od ledna do července 1998 byl ministrem financí poloúřednické vlády Josefa Tošovského. V roce 2004 byl potom Radou guvernérů Evropské investiční banky (EIB) jmenován viceprezidentem tohoto finančního ústavu Evropské unie. Zde se zabývá finančními operacemi v Polsku, České republice a na Slovensku a financováním dopravních, energetických a komunikačních sítí. (červen 2005)
Vladimír Plašil se narodil v roce 1960. S červeným diplomem absolvoval obor ekonomika zahraničního obchodu studium na Kyjevské státní univerzitě. V letech 1984-1990 pracoval ve společnosti PZO Pragoinvest. V roce 1991 potom založil společnost ALTA, a.s., jednu z nejvýznamnějších českých zahraničně-obchodních společností, které působí na teritoriu střední a východní Evropy a až do roku 2002 ji řídil v roli generálního ředitele a předsedy představenstva. Od roku 2003 je předsedou představenstva.
Významně se angažuje i v dalších oblastech. Zastává funkci předsedy představenstva Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států, funkci člena představenstva Krajské hospodářské komory jižní Moravy a funkci člena představenstva Regionální hospodářské komory Brno.
Vladimír Plašil vystoupil v semináři na téma: Ukrajina – kam se vydá? 16. ledna.2007.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Martin Potůček se narodil 2. září 1948 v Praze. Na Masarykově univerzitě v Brně studoval filozofii, matematiku, politologii a sociologii. V roce 1976 zde získal titul PhDr. Do roku 1989 působil jako výzkumný pracovník nejprve v oddělení komplexního modelování Sportpropag a později na Ústavu sociálního lékařství a organizace zdravotnictví v Praze. V roce 1989 absolvoval externí aspiranturu v oboru teorie řízení a plánování na VŠE Praha. Poté studoval evropskou sociální politiku na London School of Economics and Political Science a absolvoval několik delších stáží a přednáškových pobytů jako stipendista na univerzitách v Oxfordu, v Kostnici, ve Vídni či v Budapešti. Od roku 1990 působí na nově vzniklé Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. V roce 1992 se habilitoval v oboru sociologie a v roce 1998 byl jmenován profesorem v oboru veřejná a sociální politika, který zároveň spoluzakládal. Zde také vykonával funkci ředitele Institutu sociologických studií a od roku 2000 vede Centrum pro sociální a ekonomické strategie.
V letech 1999-2004 působil ve funkci 1. místopředsedy Rady pro výzkum a vývoj vlády ČR. Je členem několika vědeckých a redakčních rad a také členem Akademického sněmu Akademie věd ČR V letech 2002-2004 působil jako poradce předsedy vlády České republiky. U nás i v zahraničí vydal sedm monografií, je autorem desítky dalších odborných článků a publikací v nejrůznějších odborných periodikách. (červen 2005)
Miroslav Ransdorf se narodil 15. února 1953. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde následně až do roku 1984 jakožto vědecký asistent vyučoval antickou a středověkou filozofii. Ve svém zaměstnání v Prognostickém ústavu Československé akademie věd připravoval návrhy ekonomických a sociálních reforem. Zabýval se též teoriemi společenského vývoje. Poslancem Federálního shromáždění ČSFR byl poprvé zvolen v červnu 1990, svůj mandát obhájil i v roce 1992. Po zániku Federálního shromáždění pracoval jako vedoucí teoreticko-analytického pracoviště ÚV KSČM. V roce 1993 byl zvolen místopředsedou ÚV KSČM, tuto funkci potom zastával do roku 2004. V letech 1996, 1998 a 2002 byl zvolen poslancem Parlamentu ČR. Zde působil až do svého zvolení poslancem Evropského parlamentu jako člen zahraničního výboru, jehož byl i místopředsedou. V letech 2002-2004 rovněž zasedal v Evropské komisi pro integraci. V Evropském parlamentu, kde byl zvolen roku 2004, zasedá ve výborech pro průmysl, výzkum a energetiku, pro rozvoj, je členem delegace pro parlamentní spolupráci se státy střední Asie a delegace pro vztahy se zeměmi jižní Asie a Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci. Zastává funkci místopředsedy frakce Sjednocené evropské levice/Severské zelené levice. Je autorem mnoha odborných článků a publikací. (červen 2005)
Antonín Rašek se narodil 3. února 1935 v Kralupech nad Vltavou. Po absolvování Vojenské školy Jana Žižky a 1. pěchotního učiliště vševojskového směru se stal vojákem z povolání. Sloužil u letectva a dálkově vystudoval obor filosofie a historie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Stal se vojenským novinářem a pracoval ve společenských organizacích v armádě. Poté, co byl v roce 1968 z armády propuštěn, působil jako výzkumný pracovník sociologie řízení v Institutu poradenství Československého komitétu pro vědecké řízení a ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky.
Po listopadu 1989 byl rehabilitován, byl civilním náměstkem ministra obrany pro sociální a humanitární věci a ředitelem Institutu pro strategická studia. Je generálmajorem v záloze. Nyní se věnuje vědeckovýzkumné činnosti, poradenství, publicistice a literatuře, za kterou získal několik významných ocenění. Je autorem mnoha odborných knih, studií a článků z oblasti sociologie mládeže, řízení, armády a politiky. Je členem grémia ministra zahraničních věcí, externí skupiny Rady pro sociální a ekonomickou strategii při Úřadu vlády, vědecké rady Ústavu mezinárodních vztahů a Ústavu pro strategická studia, redakční rady časopisu Trend a bezpartijní vedoucí sekce NATO zahraniční komise ČSSD. Účastní se mnoha odborných seminářů a konferencí.
Antonín Rašek vystoupil v semináři na téma: Americká vojenská základna/stanice v ČR?! Důvod k radosti či k obavám? 5.října 2006. Životopis aktualizován v červnu 2007.
Antonín Robek se narodil 31. srpna v Zeměchách u Kralup. Vystudoval národopis a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Posléze na tomto vysokém učení působil jakožto odborný asistent. V letech 1974-1982 zde absolvoval docenturu, v letech 1982-1989 potom profesuru v oboru etnologie. Od roku 1972 až do počátku 90. let působil ve funkci ředitele Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd v Praze.
Zabývá se dějinami českého a slovenského národopisu, teoretickými otázkami a dějinami české etnografie, českým lidovým kronikářstvím, původem náboženství či českými lidovými pověrami. Je autorem řady odborných publikací, z nichž vynikají jeho díla Lidové zdroje národního obrození, Nástin dějin české a slovenské etnografie a Dějiny české etnografie. Účastní se řady odborných konferencí, zasedání a seminářů. (červen 2005)
Libor Rouček se narodil 4. září 1954 v Kladně, kde absolvoval střední školu. Po maturitě byl zaměstnán jako nakladač letadel, důlní dělník a programátor. V roce 1977 z politických důvodů emigroval do Rakouska, kde se posléze zapojil do sociálně demokratického hnutí. V letech 1978-1984 pak studoval na Vídeňské univerzitě politické vědy a sociologii, jež zakončil doktorátem se specializací na mezinárodní vztahy. Po studiích odešel do zahraničí, vyučoval na univerzitě v Sydney, působil jako stipendista na Smithonian Institution ve Washingtonu, redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu či vědecký pracovník Královského institutu mezinárodních záležitostí v Londýně. Po roce 1993 pracoval v oblasti průzkumu australských a východoasijských trhů. V roce 1998, po vítězných volbách České strany sociálně demokratické, se stal mluvčím vlády ČR. V této funkci se pak účastnil naprosté většiny zahraničně politických jednání a cest předsedy vlády ČR. V roce 2002 byl zvolen do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR, kde pracoval jakožto místopředseda Výboru pro Evropskou integraci, místopředseda Zahraničního výboru a místopředseda poslaneckého klubu ČSSD. V červnu 2004 byl potom zvolen poslancem Evropského parlamentu, kde pracuje jako člen Zahraničního výboru. Je autorem řady domácích a zahraničních článků, publikací, mimo jiné i odborných knih o československo-německých vztazích. (červen 2005)
Ivan Rynda se narodil 6. února 1953 v Praze. Studoval filosofii a češtinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1985 získal doktorát. Od roku 1975 se živil jako sanitář, montér, myč oken a knihovník, poté jako programátor a systémový analytik.. V letech 1990–1992 byl předsedou Výboru pro životní prostředí Federálního shromáždění ČSFR, v letech 1992–1994 potom poradcem ministra zemědělství ČR. V roce 1994 působil na universitě v Cambridge. Po návratu pracoval jako zastupitel městské části Praha 10 a byl rovněž členem zastupitelstva hlavního města Prahy. Od léta 1992 působí na Karlově universitě jako zástupce ředitele Centra UK pro otázky životního prostředí, od roku 2001 současně jako vedoucí Katedry sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií, kterou v roce 2000 spoluzakládal. Přednáší zde problematiku společenskovědních souvislostí životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje, sociální a kulturní ekologii. Je autorem řady kratších studií a článků v sociální ekologii a příbuzných oblastech, mnoha článků zpracovatel řady výzkumných a pedagogických projektů a spoluzakladatelem Společnosti pro trvale udržitelný život, Národního lesnického komitétu či zakládajícím členem Českého komitétu pro hodnocení vlivů na prostředí při Akademii věd ČR. Je rovněž členem Poradního sboru Ústavu pro ekopolitiku, Vědecké rady Ústavu ekologie krajiny Akademie věd ČR a Rady pro trvale udržitelný rozvoj Ministerstva životního prostředí České republiky. (červen 2005)
Jaromír Schling se narodil 21. června 1946 v Pelhřimově. Po ukončení základní školní docházky se v letech 1961-1964 vyučil strojním zámečníkem v podniku Motorpalu Jihlava. V roce 1967 se přihlásil k dálkovému studiu na Střední všeobecně vzdělávací škole v Jihlavě, které o dva roky později zakončil maturitní zkouškou. V roce 1975 pak začal, rovněž dálkově, studovat Strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně, obor automatizované systémy řízení. Od roku 1964, kdy začal pracovat v Motorpalu Jihlava jako údržbář vystřídal mnoho dělnických a technických profesí, mimo jiné pracoval v podnicích Městského bytového podniku Jihlava, podniku Oseva nebo Jihlavských skláren Bohemia, kde působil jako ekonomický náměstek ředitele, vedoucí personálního úseku a ředitel ize. V letech 1981-1989 byl členem KSČ. V roce 1991 pak vstoupil do České strany sociálně demokratické. Od počátku devadesátých let působí jakožto člen městského zastupitelstva v Jihlavě, od roku 1996 potom jakožto poslanec PSP ČR. V období let 2000-2002 vykonával funkci ministra dopravy ČR. (červen 2005)
Ondřej Schneider se narodil 19. listopadu 1964 v Praze. Po absolvování oboru ekonometrie na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze vystudoval ekonomii na Cambridge University ve Velké Británii. Následně rovněž získal doktorát v Centru pro ekonomickou vědu, výzkum a vzdělání Karlovy univerzity – CERGE. Od roku 1993 působí na nejrůznějších pozicích v České společnosti ekonomické, v roce 1994 začal vyučovat veřejné finance na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde se posléze stal vedoucím Katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky. Přednáší také na pražském campusu New York University.
Pracoval jako konzultant pro Mezinárodní měnový fond, Světovou banku a OECD. V letech 1996-1998 byl poradcem ministra průmyslu a obchodu, následně pracoval ve společnosti Patria Finance, dva roky jako hlavní ekonom, dva roky jako výkonný ředitel pro strategii. Jakožto jeden z největších českých odborníků na veřejné finance je autorem řady studií a článků v zahraničním i českém odborném tisku. Od roku 2002 také působí jako šéfredaktor časopisu Finance a úvěr a je členem Institutu pro sociální a ekonomické otázky. (červen 2005)
Jiří Schwarz se narodil 25. dubna 1960 v Bílovci. Po absolvování gymnázia v Novém Jičíně studoval na Fakultě národohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou státní závěrečnou zkouškou ukončil v roce 1984. Poté na škole působil jakožto asistent a odborný asistent na Katedře dějin ekonomických teorií a Katedře ekonomických teorií. V roce 1990 založil nevládní, nezávislou a neziskovou organizaci pro rozvoj a aplikaci liberálních idejí a programů Liberální institut. V letech 1995-1997 vykonával funkce předsedy zahraničního výboru Asociace investičních společností a fondů, zahraničního výboru Unie investičních společností a fondů ČR a člena předsednictva Evropské federace investičních společností a fondů v Bruselu. Následně byl členem ministerské expertní komise pro otázky vztahu státu a církví. V roce 2003, kdy se stal na Katedře ekonomických teorií a Katedře ekonomie VŠE docentem, byl jmenován na téže škole děkanem Národohospodářské fakulty. Od roku 2004 potom rovněž působí v Resortní vědecké radě Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Je autorem řady publikací a odborných článků. (červen 2005)
Miroslav Singer se narodil 14. května 1968 v Praze. V roce 1991 vystudoval obor matematické metody v ekonomii na Vysoké škole ekonomické v Praze. Následně pak absolvoval doktorandské studium na University of Pittsburgh ve Spojených státech amerických. Od roku 1993 pracoval jakožto výzkumník a přednášející, později jako zástupce ředitele pro výzkum v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1995-2001 pracoval na nejrůznějších řídících pozicích ve finanční a průmyslové skupině Expandia. Potom vykonával funkci ředitele ve společnosti PricewaterhouseCoopers ČR. Byl členem dozorčí rady či představenstva společností Česká pojišťovna, Expandia Finance, Expandia Banka, Expandia Holding a Chemofond a průmyslových firem Jitona, Vigona a Vlnap. Rovněž působil v redakčních radách časopisu Finance a úvěr a Business Central Europe. Přednášel kurzy přípravné matematické analýzy, statistiky, pokročilé ekonometrie a ekonomiky práce v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK a vede kurz Informační ekonomie na VŠE v Praze. 11. února 2005 byl jmenován členem bankovní rady České národní banky. V současné době je jejím viceguvernérem. Publikuje v denním i odborném tisku.
Miroslav Singer vystoupil v semináři na téma: Euro – opuštěný sirotek? (Levice ho chce, ale ne moc nadšeně neboť, nutí k šetření, nechce ho pravice, ale proč vlastně? Jaká je úloha ČNB při zavedení Eura? A proč není slyšet průmysl?) 9. listopadu 2006.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Lucie Sládková vystudovala Pedagogickou fakultu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, následně pak absolvovala doktorandské studium na Univerzitě Karlově. V letech 1994-1995 studovala migraci na Universitě v Marylandu ve Spojených státech amerických. Poté pracovala ve školství, od roku 1991 na ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie České republiky. Následně pracovala na Ministerstvu vnitra v odboru imigrace a ochrany státních hranic. Od roku 2000 je, jakožto jedna z předních odbornic na problematiku menšin, azylovou politiku a lidská práva, ředitelkou mise Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v České republice, mezivládní organizace se sídlem v Ženevě, jejímž cílem je zabezpečovat potřeby uprchlíků či vyhnanců v hostitelských zemích. (červen 2005)
Bohuslav Sobotka se narodil 23. října 1971 v Telnici u Brna. Poté, co absolvoval Gymnázium v Bučovicích, vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1989 je členem České strany sociálně demokratické. V roce 1996 byl poprvé zvolen do Poslanecké sněmovny, opětovně pak v letech 1998 a 2002. Zde vykonával funkci člena mandátového a imunitního výboru, následně pak předsedy podvýboru pro finanční a kapitálové trhy rozpočtového výboru. Poté byl jmenován předsedou poslaneckého klubu ČSSD v Poslanecké sněmovně a předsedou dočasné komise Poslanecké sněmovny pro důchodovou reformu.
V současnosti je ministrem financí a 1. místopředsedou vlády ČR. Od listopadu 1998 je také zastupitelem ve Slavkově u Brna. Do oblasti jeho odborného zaměření patří veřejné finance, legislativa v oblasti daní, bankovnictví, kapitálových trhů a státních či územních rozpočtů. Dále se zajímá o problematiku sportu, tělovýchovy a práce s mládeží. (červen 2005)
Tomáš Sokol se narodil 6. října 1951 v Praze. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Zde získal i doktorát. Poté nastoupil jako advokátní koncipient do Advokátní poradny č. 2 v Praze. Po složení advokátních zkoušek vykonává nepřetržitě advokátní praxi. Jedinou výjimkou bylo období let 1990 – 1992, kdy pracoval jakožto městský prokurátor a později ministr vnitra České republiky. V roce 1992 spolu s JUDr. Janem Brožem založil advokátní kancelář Brož & Sokol. Třetím společníkem se v roce 1999 stal JUDr. Jiří Novák, přičemž byl adekvátně změněn i název kanceláře. Je členem České advokátní komory, kde působí v kárné komisi, Výboru pro vnější vztahy, ve Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů a v Sekci pro trestní právo. Členem je rovněž Slovenské advokátní komory. Specializuje se především na občanské, trestní a obchodní právo. Zaměřuje se rovněž na ústavní stížnosti. Je autorem mnoha knih s odbornou právní tématikou. Publikuje v denním i odborném tisku. V lednu 2007 byl veřejností zvolen Advokátem roku 2006.
Tomáš Sokol vystoupil v semináři na téma: „Je Česká republika v roce 2007 100% právním státem? (Anebo jen 75% či 50%)“ 27. listopadu 2007.
Životopis aktualizován v prosinci 2008.
Miroslav Somol se narodil v roce 1952 v Kladně. Vystudoval Právnickou fakultu Univezity Karlovy v Praze se specializací na mezinárodní právo veřejné a právo mezinárodních organizací. V tomto zaměření získal rovněž vědeckou aspiranturu v Ústavu státu a práva Československé akademie věd. V roce 1975 začal pracovat na Federálním ministerstvu zahraničního obchodu-Hlavní technické správě v oblasti bilaterálních obchodních vztahů. Zde se soustředil především na styky s Jugoslávií, Polskem a Sovětským svazem. Následně pracoval na úseku mnohostranné obchodní politiky ve vztahu k mezinárodním obchodním organizacím systému OSN, kde byl mimo jiné také vedoucím české delegace na konferenci organizace UNCTAD nebo GATT. Na přelomu 80. a 90. let se stal obchodním přidělencem v Syrském Damašku. Potom byl náměstkem ministra průmyslu a obchodu pro oblast zahraniční obchodní politiky a vnitřního obchodu. V tomto období rovněž působil jako předseda dozorčí rady České exportní banky. V letech 1996-2001 vykonával funkci velvyslance a stálého představitele České republiky při OSN a ostatních mezinárodních organizacích sídlících v Ženevě. Během tohoto období zastával také pozice předsedy Komise Organizace spojených národů pro lidská práva a předsedy Hospodářské komise OSN pro Evropu. Od roku 2001 pracoval jakožto náměstek ministra průmyslu nejprve pro mnohostranné vztahy a evropskou integraci, poté pro zahraničně obchodní politiku a evropskou integraci. Je autorem několika odborných publikací. (červen 2005)
Marie Součková se narodila 31. 7. 1953 v Brně. Po maturitě na brněnském gymnáziu v roce 1972 pokračovala ve studiu na Fakultě všeobecného lékařství University Karlovy v Praze. Po promoci začala pracovat jako sekundární lékař na chirurgii, ortopedii, postupem let jako ambulantní specialista v oboru ortopedie s atestací I., posléze II. stupně. V roce 1993 se následně stala vedoucím lékařem ortopedického oddělení Sdružení ambulantních zdravotnických zařízení v Ústí nad Labem. Odborné vzdělání si rozšířila také sonografickými, metodickými a jinými kurzy pro obor rehabilitace. Od roku 1992 provozovala soukromou lékařskou praxi v ortopedicko-rehabilitačně-rekondičním centru v Chlumci. Do České strany sociálně demokratické vstoupila v roce 1995. Z komunálního zastupitele se v roce 2000 stala radní Krajského zastupitelstva Ústeckého kraje. Z této funkce na vlastní žádost odstoupila o rok později, poté, co byla zvolena místopředsedkyní strany. Z důvodu zaneprázdnění touto činností tak nekandidovala ani do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V letech 2002-2004 byla ministryní zdravotnictví České republiky. Na mimořádném zasedání Ústředního výkonného výboru v červnu 2004 odstoupila z funkce místopředsedkyně ČSSD a v lednu 2005 pak činnost ve straně ukončila úplně. (červen 2005)
Petr Steiner se narodil v roce 1946 v Praze. V roce 1968, když mu bylo 22 let, se v souvislosti s pohnutými politickými událostmi v Československu rozhodl emigrovat do zahraničí, do Spojených států amerických. V roce 1976 získal v oboru slovanských studií titul Ph.D. na Yale University. Poté vyučoval na University of Michigan a Harvard University. V současné době působí jakožto profesor ruského jazyka a literatury na a University of Pennsylvania. Působí zde ve funkci vedoucího Katedry slovanských jazyků a literatury na Fakultě společenských a přírodních věd. Ve svém výzkumu se specializuje na literární teorii a moderní slovanskou literaturu. Na univerzitě přednáší problematiku komunikace mezi kulturami nebo záležitosti transformujících států střední Evropy a Ruska. Je rovněž ředitelem Penn-in-Prague, studentského programu vytvořeného partnerstvím Pensylvánské a pražské Karlovy univerzity. Bohatá je jeho publikační činnost, je přispěvatelem mnoha odborných časopisů. Také je autorem mnoha odborných publikací.
Petr Steiner vystoupil v semináři na téma: Rusko – co od něj můžeme čekat a jakou bude mít budoucnost? 12. června 2007
Životopis aktualizován v listopadu 2008.
Alan Svoboda se narodil v roce 1972. Na prestižní americké univerzitě v Kansas City, Missouri získal tituly MBA ve financích a MA v ekonomii. Letní praxi rovněž absolvoval v USA, v mezinárodní investiční společnosti Merrill Lynch a regionální bance Commerce Bank. Inženýrské studium v oboru informatika a výpočetní technika v kombinaci se studiem angličtiny a managementu absolvoval na Fakultě aplikovaných věd plzeňské Západočeské univerzity. Je členem mezinárodní asociace investičních poradců AIMR a držitelem certifikace CFA (Chartered Financial Analyst). Profesionální trénink absolvoval v renomované konzultantské společnosti McKinsey & Company. Od dubna 1998 do ledna 2000 zastával funkci finančního ředitele a místopředsedy představenstva v Západočeské energetice, a. s., kde byl odpovědný za finanční a manažerské účetnictví, plánování, controlling, treasury a další oblasti. Do nástupu do akciové společnosti ČEZ byl partnerem v pražské kanceláři McKinsey & Company. Od roku 1996 se zde postupně specializoval na práci s klienty z oblastí energetiky, plynárenství, petrochemie a výrobního sektoru. Byl členem vedoucího týmu evropské odborné skupiny McKinsey pro energetiku, kde zodpovídal zejména za rozvoj klientů a znalostí v distribuci, tradingu a řízení rizik. Dlouhodobě působil v řadě kanceláří McKinsey - kromě Prahy též v Madridu, Amsterdamu, Lisabonu, Düsseldorfu, Moskvě a krátce též ve Varšavě a Londýně. V roce 2004 se jakožto jedna z největších osobností energetiky v České republice stal místopředseda představenstva a výkonným ředitelem pro obchod v energetické společnosti ČEZ, a.s. Rovněž vykonává funkci člena dozorčí rady společnosti Západočeská energetika, a.s. (červen 2005)
Milan Ščasný se narodil 27. ledna 1973. V roce 1991 začal studovat bakalářský a následně magisterský cyklus na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, jež dokončil v roce 1997. Od té doby absolvuje postgraduální studium se zaměřením na enviromentální ekonomii na témže institutu. V letech 1997-2000 pracoval na Ministerstvu životního prostředí v odboru ekonomiky životního prostředí. Od ledna 2001 působí v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, kde je vedoucím oddělení enviromentální ekonomie. Současně je externím vyučujícím ekonomie životního prostředí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, Vysoké školy ekonomické a Fakultě životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně. Od roku 2000 spolupracuje s mezinárodními expertními skupinami OSN, jež se zabývají enviromentálním účetnictvím. Je koordinátorem expertní pracovní skupiny Ministerstva životního prostředí pro analýzu zavedení enviromentální daňové reformy v České republice. Stejnou problematikou se také zabývá na úrovni Evropské unie. V květnu 2002 se stal posuzovatelem projektů Phare 2000 a Access 2000. Jakožto odborník na ekonomickými aspekty udržitelného rozvoje, dopady ekologické daňové reformy, ekonomické indikátory a oceňování externalit v životním prostředí je hostem mnoha odborných debat a konferencí. Významná je rovněž jeho publikační činnost. (červen 2005)
Jaroslav Šedivý se narodil 12. listopadu 1929 v Praze. V roce 1952 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, oborech historie a slavistika. Roku 1962 získal doktorát. Po dvou letech povinné vojenské služby se stal odborným pracovníkem Slovanského ústavu Akademie, od roku 1957 pak vědeckým pracovníkem Ústavu mezinárodní politiky a ekonomie v Praze. Jeho odborná práce směřovala zejména k historii československé zahraniční politiky. V únoru 1970 byl z ústavu propuštěn a půl roku vězněn pro svou činnost v roce 1968. Poté pracoval v různých profesích, mj. jako lesní dělník, řidič a dlouhá léta jako čistič oken. V prosinci 1989 se stal poradcem ministra zahraničí Dienstbiera a v červnu 1990 byl jmenován velvyslancem České a Slovenské Federativní republiky a posléze České republiky ve Francii. V prosinci 1994, po ukončení práce ve Francii, byl jmenován ředitelem odboru analýz a plánování na MZV ČR v Praze. V prosinci 1995 se stal velvyslancem ČR v Belgii a Lucembursku a byl pověřen zastupováním zájmů ČR v NATO a ZEU. V letech 1997-1998 vykonával funkci ministra zahraničí ČR, od ledna 1999 byl velvyslancem ve Švýcarsku. Zabývá se novodobými světovými dějinami, zvláště historií mezinárodních vztahů. (červen 2005)
Petr Šimerka je náměstkem ministra práce a sociálních věcí České republiky. Řídí zde odbor legislativní, odbor pracovněprávní legislativy a kolektivního vyjednávání, odbor mzdové politiky a odbor bezpečnosti práce a pracovního prostředí. Je členem Rady hospodářské a sociální dohody, poradním a pracovním orgánu vlády, a externím členem Vědecké rady Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Ostravě. Rovněž působí v Radě vlády pro Besip, jež provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Jakožto odborník na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení se účastní mnoha konferencí, přednášek a setkání. (květen 2007)
Zdeněk Škromach se narodil 31.12. 1956 v Hodoníně. Vyučil se v oboru elektromontér, dále vystudoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Brně a Elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně. V letech 1976-1977 pracoval jako elektromontér v Elektrárně Hodonín, do roku 1980 jako topič a provozní elektrikář v Teplárně Brno. Téměř celá 80. léta potom pracoval jako výrobní dělník na obráběcích strojích, později jako mistr údržby a energetik v Sigmě Hodonín. V letech 1982-1989 byl členem KSČ. Od prosince 1989 do července 1996 byl předsedou odborové organizace OS KOVO v Sigmě Hodonín. V červnu 1996, kdy již rok byl členem České strany sociálně demokratické, byl poprvé zvolen poslancem PSP ČR. V témže roce se stal místopředsedou regionální rady ČSSD jižní Moravy. V letech 1998-2002 zastával funkci předsedy Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Od dubna 2000 do května 2001 pak byl předsedou Poslaneckého klubu ČSSD PS PČR. V roce 2001 byl opětovně zvolen místopředsedou strany. Publikoval řadu článků v denním tisku a v časopisech. Účastní se rovněž řady odborných seminářů a konferencí. (červen 2005)
Karel Šplíchal se narodil 14. listopadu 1946. V roce 1964 vystudoval Střední všeobecnou vzdělávací školu v Benešově, poté zahájil studium Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1979 získal doktorát. Na začátku 90. let absolvoval aspiranturu na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Po dlouholetém působení ve společnosti Vodní stavby se věnoval podnikání v cestovním ruchu. V roce 1998 se stal poslancem PSP ČR za Českou stranu sociálně demokratickou pro hlavní město Prahu.
V současné době vykonává druhý poslanecký mandát, je členem Výboru pro obranu a bezpečnost, zahraničního výboru a stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského obranného zpravodajství. Mimo to ještě figuruje v parlamentních skupinách přátel zemí Chorvatska a Slovinska. Jeho zájem o sport dokládá funkce v České obci sokolské, Svazu českých letců či Českomoravském fotbalovém svazu. (červen 2005)
Milan Štěch se narodil 13. listopadu 1953 v Českých Budějovicích. Vyučil se strojním zámečníkem a vystudoval střední průmyslovou školu. Od nástupu do zaměstnání až do roku 1990 pracoval ve společnosti Škoda České Budějovice. V podniku zastával různé profese, působil zde jakožto strojní zámečník, dílenský dispečer, mistr či předseda odborů. V roce 1990 byl zvolen do předsednictva Odborového svazu KOVO, kde nejdříve vykonával funkci vedoucího metodického pracoviště pro jihočeský region a poté funkci místopředsedy svazu. Od roku 1994 pracuje ve vedení Českomoravské konfederace odborových svazů, osm let jako místopředseda a od dubna roku 2002 jako předseda této největší odborové centrály. V roce 1996 byl zvolen ve volebním obvodě Pelhřimov–Jindřichův Hradec za Českou stranu sociálně demokratickou senátorem Parlamentu ČR, kde je po celé období místopředsedou výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Od roku 1994 je potom rovněž místopředsedou Rady hospodářské a sociální dohody. (květen 2007)
Karel Štícha je svou původní profesí stavební inženýr. Od roku 1989 se věnoval především projektováním mostů. Předsedal komisi expertů pro jednání o majetku církví a podílel na jednání o navrhovaném zákonu o majetkovém narovnání. V současné době vedoucím správy majetku na Arcibiskupství pražském a současně ekonomem jeho diecéze. Svou práci na Arcibiskupství pražském chápe jakožto poslání. V oblasti církevního majetku je uznávaným odborníkem. Jeho vizí je vybudovat ekonomicky silnou římskokatolickou církev, která bude nezávislá na státních dotacích.
Karel Štícha vystoupil v semináři na téma: „Církevní restituce v ČR: (Jaký je vztah ke konkordátu? Je to odluka státu a církví?) 29. dubna 2008.
Životopis aktualizován v prosinci 2008.
Jan Švejnar se narodil 2. října 1952 v Praze. V roce 1970 emigroval do Švýcarska, kde rok studoval demografii na Université de Géneve. Graduoval v oboru průmyslových a pracovních vztahů na Cornell Univerzity. Ekonomii pak vystudoval na univerzitě v Princetonu, kde získal z téhož oboru doktorát. V letech 1983-1984 byl konzultantem Světové banky a OECD. Po listopadové revoluci v roce 1989 se, jakožto poradce předních českých politiků, stal jedním z hlavních architektů ekonomických změn a reforem. Po roce 1995 působil jako místoředitel programu tranzitivních ekonomik CEPR v Londýně. Vedl výzkum a odborné konzultace ve více než dvaceti zemích světa a získal četná ocenění od National Science Foundation, Světové banky či National Council for East European and Eurasian Research.
Od roku 1996 je výkonným ředitelem institutu William Davidson a profesorem Everett E. Berg na University of Michigan Business School. Je předsedou správní a dozorčí rady Centra pro ekonomickou vědu, výzkum a vzdělání University Karlovy CERGE a členem Vědecké rady Fakulty sociálních věd téže vysoké školy. Jako odborník na tranzitivní ekonomiky a ekonomický rozvoj je čestným členem vědeckých rad mnoha prestižních světových univerzit. Pracuje také pro Evropskou banku pro obnovu a rozvoj. Od roku 2003 je předsedou dozorčí rady Československé obchodní banky. Jeho rozsáhlá publikační činnost obsahuje množství článků, statí, odborných prací i monografií. (červen 2005)
Filip Thon se narodil 17. června 1972. Je absolventem oboru plynárenství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Studia završil doktorátem na Vysoké škole báňské v Ostravě. Od roku 1995 pracoval ve firmě Accenture GmbH ve Frankfurtu nad Mohanem jako poradce pro vývoj a implementaci strategií a rozsáhlých restrukturalizačních projektů pro velké evropské energetické a plynárenské společnosti. V polovině roku 2004 nastoupil do RWE Energy Czech Republic, s.r.o. jako prokurista. Zodpovědný zde byl za procesně-organizační rozvoj společností skupiny RWE v České republice a za řízení sdílených služeb. V roce 2005 převzal vedení resortu Chief Sercives Officer a stal se členem představenstva společnosti, o rok později potom začal řídit resort Portfolio management. V současnosti vykonává funkci místopředsedy představenstva. K 1. lednu 2008 se má stát předsedou představenstva RWE Stoen ve Varšavě. Účastní se mnoha odborných seminářů a konferencí.
Filip Thon vystoupil v semináři na téma: Energetická bezpečnost České republiky – co je třeba pro ni udělat? 3. dubna 2007.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Vlastimil Tlustý se narodil 19. září 1955 ve Slaném. Vystudoval Fakultu mechanizační Vysoké školy zemědělské v Praze a v letech 1980-1983 absolvoval řádnou aspiranturu ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky. Poté nastoupil do zaměstnání jako vědecký pracovník, pracoval také jako odborný asistent na VŠZ. Rok 1992 strávil ve funkci náměstka ministra zemědělství. Jeho politická aktivita začíná krátkým členstvím v KSČ. V roce 1991 vstupuje do Občanské demokratické strany a následně je zvolen poslancem. Opětovně byl do PS PČR zvolen i v roce 1996, 1998 a 2002.
V roce 1994 se stává členem výkonné rady ODS. Od roku 1998 je předsedou poslaneckého klubu strany a členem Rozpočtového a Organizačního výboru PS PČR. Je předsedou Regionálního sdružení ODS Středočeského kraje a, jakožto odborník na hospodářskou a daňovou politiku, ministrem financí stínové vlády ODS. (červen 2005)
Mirek Topolánek se narodil 15. května 1956 ve Vsetíně. Vystudoval Fakultu strojní Vysokého učení technického v Brně. V 80. letech pracoval jakožto projektant v Ostravsko-karvinských dolech Ostrava. Poté vykonával funkci vedoucího projektanta v ostravské pobočce společnosti Energoprojekt Praha. V roce 1989 byl aktivně činný v Občanském fóru. V první polovině 90. let působil v nejrůznějších funkcích ve společnosti VAE. a.s, nejprve jako výkonný ředitel, později jako generální ředitel a předseda představenstva. V letech 1990-1994 byl členem zastupitelstva Ostrava-Poruba. Roku 1994 vstoupil do Občanské demokratické strany.
V roce 1996 byl zvolen do Senátu Parlamentu ČR, kde se stal členem Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, organizačního výboru, podvýboru pro energetiku. Působil zde rovněž jako předseda senátního klubu ODS. V listopadu 2002 byl zvolen předsedou ODS a je stínovým předsedou vlády. (červen 2005)
Vystudoval obchodní fakultu VŠE v r. 1980. Do r.1989 pracoval v bývalém Koospolu a.s.. V listopadu 1989 odjel do Asie, kde se v Singapuru zabýval mezinárodním obchodem v oblasti celé Jihovýchodní Asie. V r.1997 se vrátil do ČR a v roce 1999 byl po konkursu přijat jako výkonný ředitel Greenpeace v ČR.
Jiří Tutter se zúčastnil semináře s názvem „Energetická politika české republiky (Zpráva Pačesovy komise, dostavba Temelína, těžba hnědého uhlí)“, kterou pořádalo Fontes Rerum 11.prosince 2008.
(Životopis aktualizován v květnu 2009)
Radim Valenčík se narodil 16. března 1953 v Brně. Vystudoval matematiku na Oděsské státní univerzitě. V roce 1984 získal titul CSc. v Ústavu pro filozofii a sociologii, v roce 1987 hodnost docenta na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde rovněž potom i učil. Na přelomu 90. let byl vědeckým pracovníkem v Sociálně-ekonomickém ústavu Československé akademie věd v Ústí nad Labem.
V první polovině 90. let se věnoval politické a publicistické činnosti, byl rovněž poslancem Federálního shromáždění ČSFR. V letech 1995-1999 byl pedagogem v Bankovní akademii a.s. v Praze, od roku 1999 potom působil na Vysoké škole finanční a správní o.p.s. v Praze. Podílel se na založení internetového časopisu Marathon, který také v současné době rediguje. Člen Institutu pro sociální a ekonomické analýzy je od roku 2002. Je autorem několika monografií a řady článků v odborném tisku.
Radim Valenčík vystoupil v semináři na téma: Školství jako motor českého hospodářského růstu? 26. dubna 2007.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Jan Veleba se narodil 25. srpna 1947 v Novém Městě na Moravě. V roce 1970 absolvoval Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V roce 1983 potom vystudoval sociologii a pedagogiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1992 pobýval ve Spojených státech amerických na odborné stáži. Po studiích na Mendelově univerzitě začal pracovat ve státním zemědělském družstvu Křižanov. Zpočátku vykonával různé ekonomické pozice, později zde pracoval jakožto ředitel. V rozmezí let 1976-1982 působil v zemědělském družstvu ve Velkém Meziříčí.
Od roku 1992 je ve vedení společnosti JHYB s.r.o. Od této doby je rovněž tajemníkem Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. V tomto svazu je od roku 2003 předsedou. Angažuje se také v předsednictvu Strany venkova – spojené občanské síly. Od roku 2005 vykonává funkci předsedy Agrární komory České republiky, jež podporuje podnikatelskou činnost v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Působí ve Vědecké radě České zemědělské univerzity v Praze. Je autorem několika odborných knih a publikací. (červen 2007)
Alexandr "Saša" Vondra se na narodil v roce 1961 v Praze. V letech 1979 až 1984 studoval geografii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze. Promoval v roce 1984 diplomovou prací, která se zabývala geomorfologickými poměry Polomených hor mezi Úštěkem a Dubou. O rok později získal na téže fakultě doktorát přírodních věd.
Brzy se zapojil do práce v demokratické opozici, z fakulty z vlastního rozhodnutí odešel a pracoval několik let jako správce asijských sbírek Náprstkova muzea na zámku v Liběchově. V letech 1982 až 1986 byl manažerem undergroundové rockové kapely Národní třída, jejímiž členy byli mladí hudebníci, výtvarníci a literáti. Společně s Jáchymem Topolem a Ivanem Lamperem vydával samizdatový časopis Revolver revue.
Od poloviny 80. let udržoval kontakty s disidenty v Maďarsku, Polsku a na Litvě. V roce 1987 se stal členem Polsko-československé Solidarity a účastnil se setkání zástupců československé a polské opozice v horách na státních hranicích a spoluorganizoval pravidelné pašování literatury, korespondence a techniky přes hraniční hory.
V roce 1989 byl mluvčím Charty 77 a jedním z autorů petice Několik vět. Za svou činnost byl vězněn na Ruzyni a na Pankráci. V listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra, politického hnutí, které vedlo zemi do prvních svobodných voleb. V bytě jeho ženy v Trojanově ulici v centru Prahy vznikal Informační servis, který se později přeměnil na týdeník Respekt.
V letech 1990-92 působil jako zahraničně-politický poradce prezidenta Václava Havla. Na jaře 1990 inicioval setkání intelektuálů a vrcholných představitelů Československa, Maďarska a Polska v Bratislavě, které následně vyústilo ve visegrádskou spolupráci.
V letech 1992-97 byl prvním náměstkem ministra zahraničních věcí. Vedl český tým, který rozděloval československou zahraniční službu, byl českým vyjednavačem při jednání s Německem o společné deklaraci a zahajoval rozhovory o přistoupení ČR k NATO.
V lete
Franz Vranitzky se narodil 4. října 1937 ve Vídni. Vystudoval ekonomii na Vienna University of Economics, kde v roce 1969 získal rovněž doktorát. Na počátku 60. let začal pracovat v odboru pro výzkum Rakouské národní banky. V roce 1970 se stal poradcem ministra financí v oblasti hospodářské a fiskální politiky. V letech 1976-1984 působil v vedoucích pozicích představenstva několika bank. Mezníkem v jeho politické kariéře byl okamžik, kdy se v roce 1984 stal ministrem financí a o dva roky později spolkovým kancléřem Rakouské republiky. Následně se rovněž stal předsedou Sociálních demokratů, v jejichž čele řídil vládu až do roku 1997.
Podporoval a výrazně se zasazoval o obnovu svobody a demokratických principů v postkomunistických zemích střední a východní Evropy, za což se mu dostalo ocenění prestižní Fulbrightovou cenou. Významně se také zasazoval o vstup do Evropské unie, kam v roce 1995 Rakousko nakonec vstoupilo. V současné době je poradcem společnosti WestLB. Je autorem množství odborných ekonomických publikací a držitelem několika čestných doktorátů z předních světových univerzit. (červen 2005)
Richard Wagner vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Promován byl v roce 1983. Následně pracoval jako právník v odboru pojištění Závodu pro zahraniční pojištění a zajištění České státní pojišťovny v Praze. V letech 1987-1990 byl vědeckým pracovníkem ve Výzkumném ústavu vnějších ekonomických vztahů.
V první polovině 90. let vykonával funkci rady Stálé mise České republiky, dříve Československé federativní republiky, při OSN. V Ženevě mimo jiné dále působil ve Světové organizaci duševního vlastnictví a na pozici zástupce stálého představitele České republiky při světové obchodní organizaci. V roce 1996 byl jedním ze zakladatelů dnes již renomované advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & spol., kde se specializuje na obchodní a občanské právo, právo mezinárodního obchodu, právo duševního vlastnictví, nekalou soutěž, hospodářskou soutěž, veřejnou podporu, léčiva a arbitráž. Je členem Asociace prostředníků a rozhodců ve věcech duševního vlastnictví. (květen 2007)
Jan Zahradil se narodil 20. března 1963 v Praze. Absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor technologie vody a životního prostředí. Po jejím ukončení pracoval jako výzkumný pracovník. V letech 1990-1992 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění ČSFR. Působil rovněž jako poradce předsedy vlády ČR pro zahraničně-politické otázky a poté jako vedoucí oddělení evropské integrace Úřadu vlády ČR. Od roku 1998 byl poslancem Parlamentu ČR, kde zastával funkci místopředsedy Zahraničního výboru. V roce 2001 byl zvolen místopředsedou ODS, v letech 2002-2004 byl potom 1. místopředsedou Občanské demokratické strany. Je stínovým ministrem zahraničí ODS, přičemž v této pozici působil i v letech 1998-2002. V roce 2002 byl Poslaneckou sněmovnou zvolen zástupcem ČR do Konventu o budoucnosti EU. Působil jako předseda stálé parlamentní delegace do Evropského parlamentu, od roku 2003 byl předsedou parlamentní delegace pozorovatelů v Evropském parlamentu.
Po zvolení do Evropského parlamentu v červnu 2004 se stal předsedou české národní delegace v parlamentní frakci Evropské strany lidové-Evropských demokratů, a předsedou klubu ODS v Evropském parlamentu. Jako jeho člen působí ve Výboru pro rozvoj, v Dočasném výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie v letech 2007–2013 a jako náhradník ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Je také členem Delegace pro vztahy se zeměmi Mašreku a náhradníkem ve Společném parlamentním výboru EU-Turecko. (červen 2005)
Lubomír Zaorálek se narodil 6. září 1956 v Ostravě. V roce 1982 ukončil na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně, na fakultě filozofie, obor filozofie a ekonomie. Po absolvování základní vojenské služby pracoval jako dramaturg v ostravském studiu České televize. V letech 1986-1989 se aktivně účastnil činnosti v Československé socialistické straně. V listopadu byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra v Ostravě. V lednu 1990 byl potom za OF kooptován do Federálního shromáždění. Na podzim 1990 byl zvolen do městského zastupitelstva v Ostravě a stal se členem Rady města za Občanské fórum. V letech 1990-1996 pracoval jako odborný asistent na univerzitě v Ostravě. Zde působil na fakultě filozofie, kde přednášel politickou filozofii, současnou filozofii, etiku a české politické myšlení 19. a 20. století.
V roce 1994 Lubomír Zaorálek vstoupil do České strany sociálně demokratické. V následujících volbách do městského zastupitelstva se opět stal členem Rady města Ostravy a současně předsedou kulturní komise. V červnu 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Vykonával funkci vedoucího parlamentní delegace ČR pro Středoevropskou iniciativu a byl místopředsedou zahraničního výboru. Od roku 1996 byl též místopředsedou poslaneckého klubu ČSSD. Po opětovném zvolení poslancem PS PČR v roce 1998 zastával funkci předsedy zahraničního výboru PS PČR. V současné době je členem předsednictva ÚV ČSSD a místopředsedou Krajského výkonného výboru v Moravskoslezském kraji. Po volbách v červnu 2002 byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. (červen 2005)
Josef Zbořil je členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a viceprezidentem Svazu průmyslu papíru a celulózy, konzultant v oblasti průmyslu papíru a celulózy, vedení podniků a životního prostředí, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR).
Josef Zbořil vystoupil v semináři na téma: Co bude znamenat REACH pro ČR? 19. prosince 2006.
Životopis aktualizován v říjnu 2007.
Zdeněk Zbořil se narodil v roce 1938. Poté, co absolvoval obchodní akademii, zahájil studium historie a indonéštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1968 začal rovněž studovat politologii. Ta však byla záhy, podobně jako některé další obory, z politických důvodů zakázána. Po nuceném odchodu z Karlovy univerzity, kde mimo jiné pracoval jakožto asistent, vykonával téměř celá 70. a 80. léta různá svobodná, neakademická povolání. Živil se jako portýr, odborný poradce či scénárista pro zahraniční prezentace. Toto zaměstnání mu pak umožnilo se dostat za hranice své země a být svědkem mnoha významných události po celém světě. V letech 1988-1990 působil jako učitel a posléze proděkan na Akademii múzických umění v Praze. V roce 1990 se vrátil na akademickou půdu Filozofické fakulty, kde jako odborný asistent přednášel a pak vykonával funkci ředitele Ústavu politologie.
Nyní pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů, kde je šéfredaktorem časopisu Mezinárodní politika. Přednáší politologii na Filozofické fakultě UK. Působí rovněž jako prorektor pro výzkum, vědu a zahraniční spolupráci na Vysoké škole politických a společenských věd v Kolíně. Jako specialista na otázky mezinárodních vztahů a politického dění je účastníkem mnoha vědeckých konferencí. Své komentáře publikuje v řadě tištěných médií. Rovněž je autorem několika odborných knih z oblasti politické vědy a historie. (červen 2005)
Kamil Ziegler se narodil v roce 1962. Vystudoval Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, v letech 1992-1994 absolvoval The Southwestern Graduate School of Banking at Southern Methodist University v Dallasu ve Spojených státech amerických. V roce 1984 nastoupil do Státní banky československé, kde působil až do roku 1989.
Od počátku 90. let zastával řadu významných funkcí v bankovním sektoru. Pracoval v Komerční bance, naposledy jako finanční ředitel. Poté působil ve vrcholném managementu České spořitelny, kde byl náměstkem generálního ředitele a člen představenstva. V Konsolidační bance Praha pracoval na pozici generálního ředitele a předsedy bankovní rady. Obdobné postavení měl rovněž v Raiffeisenbank. V dubnu 2004 nastoupil do vedení společnosti PPF, kde byl finančním ředitelem a prokuristou. Ve funkci ředitele reprezentační kanceláře řídil expanzi této skupiny v Číně. Od března 2007 je tu předsedou představenstva. Je také členem Řídícího výboru Institutu řízení správních orgánů, akademické rady Fakulty informatiky a statistiky VŠE a Vysoké školy finanční a správní. Je viceprezidentem Klubu finančních ředitelů České republiky. (květen 2007)